Krajané na východě
Studenti České zemědělské univerzity strávili uplynulé prázdniny pátráním po osudech českých komunit ve východní Evropě. Uzavřela se tím první fáze projektu Krajané. To nejdůležitější se však teprve připravuje...
Mohlo by se zdát, že krajanská problematika je zpracována přinejmenším dobře. K tomuhle tvrzení nás jistě opravňuje dlouhá historie zájmu o osudy českých krajanů v zahraničí, stejně jako víceméně systematická komunikace s nimi. Co nového tedy ještě můžeme v této souvislosti sledovat? Studentský projekt Krajané je jednou z odpovědí na tuto otázku. "Prošli jsme širokou paletu dostupné literatury a zjistili, že autoři se vždy věnovali pouze jedné části krajanské problematiky. Nevím o práci, která by se krajanům věnovala z komplexního pohledu," říká jeden z účastníků výzkumu Adam Bubák. Výzkum organizovaný metodou "tady a teď" má tuto mezeru vyplnit. Zároveň umožňuje snadné srovnání aktuálně získaných dat.
Studenti v akci
Od teoretické úvahy přešli studenti ČZU k rychlé realizaci základní myšlenky. Osm výzkumných týmů vyrazilo do oblastí zájmu, konkrétně do Rumunska, Bulharska, Bosny a Hercegoviny, Srbska, Chorvatska, Polska, na Ukrajinu a do Moldávie. Cestě předcházelo pátrání po krajanech na dálku.
Realita jednotlivých zemích však v mnohém překvapila. "Například na Ukrajině jsme našli ještě další krajany, o kterých jsme vůbec předem nevěděli. V jiných zemích byla situace přesně opačná. Krajanské komunity se tu zcela rozpustily v místní kultuře," vysvětluje základní obtíže student Adam Bubák.
Studenti se v terénu zajímali nejen o kvantitativní, ale také o kvalitativní data. Standardizované rozhovory měly prozradit více o potřebách krajanů, nebo o jejich vnímání vlastní etnicity.
Získaná data vyžadují velmi obezřetné vyhodnocení, zejména proto, že se v jednotlivých případech lišil sledovaný vzorek populace. Přesto snad už v tuto chvíli můžeme zobecnit, že čeští krajané mají ke svým kořenům víceméně etnografický vztah, tradice a kulturu většinou udržují, avšak nežijí.
Touha pomáhat
Svůj podíl na tom mají jistě rozdílné okolnosti jejich odchodů z původní vlasti, stejně jako následující dějinné události, které se v jednotlivých zemích diametrálně liší. "Všechna data chceme vyhodnotit a zpracovat nejpozději do podzimu příštího roku. Naším cílem je kniha, která by shrnovala a zobecňovala výsledky výzkumů," upřesňuje Bubák.
Projekt Krajané má však ještě další a mnohem obtížnější cíl. Na jeho základě má začít organizace skutečně účinné pomoci českým krajanským komunitám v zahraničí. Znamená to nejen prvotní materiální pomoc, ale dlouhodobě také rozvoj turistiky ve zmiňovaných regionech, či podporu vzdělání místních. Stipendia už nabídly některé české vysoké školy.
První kroky na této dlouhé cestě se tedy uskutečnily. A jisté je, že o našich krajanech v zahraničí možná víme méně, než jsme si sami ochotni připustit...
Článek najdete v aktuálním čísle Týdeníku Rozhlas, na jehož stránkách se s Českým rozhlasem Leonardo můžete setkávat každý týden v rubrice Dobrodružství poznávání.
Tématu se věnoval již dvakrát pořad Třetí dimenze.
