Kouty: Tvrz uprostřed ostrova

11. listopad 2012
Výběr z fotografií Koutů v roce 2008

Nedaleko Votic najdete v malé obci Kouty velmi zajímavou památku. Na první pohled stojí na ostrově a svou malebností si získá nejednoho návštěvníka.

Tvrz Kouty neunikla ani pozornosti Augusta Sedláčka, který o ni ve své knize Hrady, zámky a tvrze království Českého napsal: Mezi Smilkovem a Otici jest v údolí zastrčená ves Kouty, jen dvůr poplužní nad vesnicí stojící o něco výše vyniká. Hned za dvorem jsou zříceniny bývalého zámku Koutského, posud objaté širokým příkopem nad ním, který býval nejširší na západě a nejužší na východě. Příčina toho je ta, že objímal prvotně tvrziště nevelké, když však tu na konci patnáctého neb počátku šestnáctého století vystavěn jest zámek, prostora malá nestačila a proto část příkopu na východní straně zasypána a stavěno do něho. Strana tato se pak po spuštění zámku dílem zříceninami zasula, dílem schválně pro vožení kamene zasypána, tak, že se nyní po suchu přejíti může. Příkop ten býval zároveň rybníkem a jest jím posud, poněvadž byla ponechána hráz, která jej na západní straně nadýmá." Hráz zůstala dochována do dnešních dní, jak se můžete přesvědčit na místě či ve fotogalerii.

Výběr z fotografií Koutů v roce 2008

Přestože informace o tvrzi v Ilustrované encyklopedii českých hradů prof. Tomáše Durdíka nenaleznete, toto místo ho zajímalo: „S Kouty se v predikátu setkáváme poprvé v roce 1368, to znamená, že tehdy zde nějaké sídlo, po němž se někdo psal, existovalo. V roce 1394 je tady doložen Jaroslav Vejhák z Křečovic a v jeho rodině tvrz zůstala až do pokročilé první poloviny 16. století. Kdy došlo k jejímu zániku nevíme, ale traduje se, že až v roce 1813.“ August Sedláček o Jaroslavovi hovoří jako o Jarohněvovi : „Po nějakém čase dostaly se Kouty v držení Jarohněva Vejháka z Křečovic, jenž sem léta 1394 faráře podával. Týž držel Kouty i Křečovice, připomíná se v rozličných jednáních až do léta 1406. Zemřel léta 1407 a pohřben v Arnoštovicích. Zůstali po něm čtyři synové Jarohněv, Petraš, Bohuněk a Jan Vejhákové.”

Výběr z fotografií Koutů v roce 2008

Zřícenina z plakátu
V jednom z mnoha rozhovorů prof. Tomáš Durdík o malebnosti této lokality prozradil: „Tvrz v Koutech je jedna z nejpůvabnějších našich zřícenin tvrzí, protože v malinké obci se krásně zachoval rybníček, v tom rybníčku ostrůvek a na tom ostrůvku si můžeme prohlédnout dva vysoké pozůstatky tvrze, dvě vysoké zdi. Jedna náleží takovému věžovému vstupnímu stavení, které bylo vysunuto do příkopu a druhá zřejmě zadnímu paláci. Můžeme si tam všimnout okenních otvorů, dveřních otvorů, zbytku patky klenby.” Lokalita by mohla nabídnout mnoho dalších odpovědí, ale podrobný archeologický výzkum zde dosud neproběhl. Dosud se zde uskutečnil pouze podrobný povrchový průzkum, protože na další plány už nebylo dostatek peněz.

Výběr z fotografií Koutů v roce 2008

Konec s otazníky
O tvrzi v Koutech se traduje, že byla zničena až v roce 1813, ale doložit tento fakt zatím není možné. Opět by mohla pomoci archeologie, jak upozornil prof. Tomáš Durdík: „Tohle skutečně je spíš obraz stavby, která zanikla relativně nedávno. A myslím si, i když samozřejmě nemohu dát ruku do ohně za ten rok 1813, že prostě nějaký ten konec 18. a začátek 19. století to spíše bude. To by nám asi řekl archeologický výzkum, protože jak je notoricky známo, člověk je největší čuňátko v dějinách , ochotně produkuje všelijaké životní nečistoty a ty my jsme schopni většinou všelijaké ty odpadky, rozbité nádobí, rozbitá kamna a takové věci odatovat. Takže jak dlouho to žilo, jak dlouho to bylo užíváno, to by nám archeologický výzkum asi velmi pěkně řekl.”

Výběr z fotografií Koutů v roce 2008

Tvrz v Koutech skrývá mnoho zajímavých životních osudů, z nichž některé vytáhl na světlo August Sedláček. Mezi posledními majiteli například zmínil: Bořek Nepolitský z Zachrašťan nemoha Kout udržeti prodal je roku 1600 Jiříkovi Vítovi ze Rzavého. Tento zemřel léta 1604 zůstaviv syny Bohuslava, Jana zletilé a Viléma a Mikuláše nezletilé. Poněvadž bylo nesnadno statek udržeti, soud zemský prostředkoval při prodání. Koupila jej léta 1606 Kunka Talmberkova z Říčan a tím připraveno připojení jeho ke Smilkovu, jehož majitelem byl Jan, manžel Kunčin.”

Další zajímavosti o tvrzi Kouty můžete najít v rámci původního cyklu Po stopách středověkých hradů a tvrzí středních Čech.

Spustit audio
autor: Adriana Krobová