Koubský a Kasík: AI a média? Skládání písmenek je malá část práce. Jde o to, aby lidé necítili zradu

Kasík získal novinářskou cenu za článek Proč umělá inteligence sebevědomě kecá? Bez toho by nebyla užitečná. Ten podle něj nešel psát bez umělé inteligence.

„Napřed jsem dělal všechny interaktivní věci. A když jsem je měl hotové, tak jsem psal text kolem. Na psaní jsem umělou inteligenci nepoužíval, ale na generování všech těch halucinací jsem musel. Také při programování si hodně pomáhám těmi AI asistenty, dnes se říká AI agenty. Pokud člověk umí specifikovat, co chce, a umí si pohlídat výsledek, tak si myslím, že to je hodně silné a férové zapojení,“ popisujeKasík.

AI a novináři

Jak moc se tedy změnila práce novinářů od nástupu generativní AI? Pro Koubského méně, než čekal.

„Mnohem méně, než si asi myslí většina našich čtenářů, a mnohem méně, než bych si já sám přál. Rozhodně jsem očekával, že práce novináře bude vypadat jinak, než vypadala po desetiletí předtím, že na psaní textů se bude umělá inteligence výrazně podílet ve spolupráci s člověkem v různých podobách spolupráce a v různých podobách mixu zátěže mezi člověkem a strojem, a že to bude neobyčejně zajímavé, vzrušující a ve výsledku mnohem lepší,“ říká Koubský.

Čtěte také

„Miláčku, jak bychom to mohly rozvinout?“ Nobelistka Tokarczuková uvedla, že při psaní používá AI

„Pořád se nevzdávám naděje, že na to jednou dojde, ale zatím musím říci, že se to neděje,“ říká s tím, že důvody pro to jsou mnohé. „Pro mě je první mezi nimi ten, že to mám zakázáno, protože v Deníku N jsme se dohodli, že nebudeme pro psaní textů umělou inteligenci používat ani v minimální míře. Já to samozřejmě respektuji, jenom si nejsem jist, jestli je tohle dlouhodobě udržitelný stav třeba z ekonomického hlediska,“ popisuje situaci Koubský.

Kasík si dlouhodobě klade otázku, co se stane, když se generativní AI smíchá s lidmi. Za absolutního optimistu se každopádně nepovažuje. „Mám jeden slide z úplně první přednášky, co jsem dělal o umělé inteligenci, a tam je otázka: ‚Umělá inteligence změní svět, jak se změníte vy?‘ A tuhle jsem si tam nechal, jenom jsem odstranil to ‚změní‘, dal jsem ‚mění‘“.

„Jsem vlastně rád za to, že novináři to vzali konzervativněji. Samozřejmě tam byly nějaké excesy, hlavně nějaké zahraniční weby zkusily, že budou generovat články naplno. Já jsem strašně rád, že čeští novináři, i když taky tam byly nějaké excesy, si jsou obecně vědomí toho, že důvěra je jejich hlavní výhoda,“ říká Kasík s tím, že by ji s používáním AI novináři mohli ztratit. I proto mají podle něj také Seznam Zprávy kodex, který uvádí, že texty pomocí AI negenerují.

Čtěte také

AI vstupuje do škol. Nezastupitelná zůstává role pedagoga tam, kde učí vycházet s druhými

„Jsem za něj rád právě proto, že kdybych začal, tak by bylo pro mě těžké vědět, kde přestat. Teď je ta hranice jednoduchá a nemusím řešit takové maličkosti jako: ‚Hele, tenhle odstavec potřebuje přepsat‘. Mohla by ho za mě přepsat umělá inteligence? Asi mohla. Jenže kdybych si na to zvykl, tak by to nezůstalo u odstavce,“ myslí si Kasík.

„Past na nás je, že když ten nástroj začne být hodně užitečný, tak zapomeneme na to, že bychom to měli ověřovat,“ pokračuje Kasík.

Označování AI

Řada textů generovaných AI v praxi ale není explicitně označená. Je tedy otázka, zda to bude v budoucnu vůbec potřeba upřesňovat. „Já si myslím, že přesně tohle je to, co se stane,“ říká Koubský, podle kterého se nacházíme v přechodném období, kdy si na tuto technologii zvykáme.

„Domnívám se – mohu se samozřejmě mýlit – že za nějakých deset let, možná dříve, to rozlišení vůbec nikoho nebude zajímat. A tím pádem padnou všechny současné překážky a obavy, které nám brání umělou inteligenci při tvorbě textů používat,“ tvrdí novinář Deníku N.

Současné obavy se podle něj dají zredukovat na jedinou otázku: „Co by tomu řekli lidi? Budou si nás dál předplácet, budou nás dál číst, když budou vědět, že masivně používáme tenhle nástroj?“

Čtěte také

Případ soudního chatbota ukázal rizika AI. Nezadávejte osobní údaje, doporučuje Antivirus

„Myslím si, že společenský vývoj bude rychlý a že nakonec se bude řešit přednostně to, co je opravdu důležité: Jestli je ten text relevantní, věcně správný, nový, aktuální a tak dále. A ne pomocí jakých nástrojů byl vytvořen. Skládání písmenek je jenom malá část práce žurnalisty a nikoli ta nejdůležitější, přestože to tak vypadá. To není tak, že psaní nám zabírá velkou část času. A není to, že v tom jsme ze všeho nejvíc nenahraditelní,“ tvrdí Koubský.

Sám ani rád nepíše, přiznává: „Jsem píšící novinář po většinu své pracovní kariéry a psaní mě nebaví, dělám to nerad. A myslím si, že když to za mě bude dělat stroj, tak do toho pořád vnesu dostatek tvůrčích přístupů, kterým ospravedlním svou existenci ve výrobním cyklu. To, že nějaká mašina poskládá písmenka, je technický detail.“

Podobně situaci vnímá i Kasík. „V podstatě jde o to, abychom dělali věci tak, aby to lidi nevnímali jako zradu,“ říká s důrazem na transparentnost.

Záruka práce

Problém podle Kasíka ale nastává v signalizaci toho, že nad textem novinář strávil čas a energii. „Novináři jsou jedna z mnoha profesí, které dávají signály ohledně toho, jak moc něco dalo práci, tím, jak dlouhý text to je, jak je strukturovaný a tak dále. Teď to přestalo platit, dokonce se to otočilo. Když na nejmenované profesní sociální síti někdo vidí dlouhý text, tak si může být víceméně jistý, že byl vygenerovaný umělou inteligencí,“ poukazuje na proměnu.

Čtěte také

Antivirus: Sociální sítě zaplavují falešná videa z války USA a Íránu. Mnohá vytvořila umělá inteligence

Taková změna znamená podle něj problém pro píšící novináře. „Proto je dobré ještě v téhle fázi, kdy jsme si jako lidi nezvykli, signalizovat, že něco dalo práci a že něco stojí za to, dává smysl to nahradit tou značkou – naše značka je záruka toho, že jsme si dali práci,“ navrhuje Kasík.

S tím souhlasí i Koubský: „Celá naše civilizace se začíná bortit pod tíhou přebytečné signalizace té spousty práce. Právě proto, že to máme takhle postavené v médiích, ve školách, úplně všude, vzniká strašlivé množství víceméně zbytečně dlouhých textů. Nikdo to už nestíhá číst a vstřebávat. Jako společnost jsme na tom biti, protože v záplavě kvanta informací se ztrácí to podstatné. Umělá inteligence by mohla velmi výrazně pomoci tím, že nás tohoto přebujelého signalizačního tiku zbaví.“

Píše AI lépe, než běžný novinář? Poslechněte si celé Online Plus.