Koten: Investujme do protivzdušné obrany i bytů pro vojáky. Žáček: 2 % HDP na plnění závazků nestačí

Pane poslanče Kotene, prezident řekl, že Spojené státy už nechtějí být garantem, který za nás, míněno za Evropu, všechno vyřeší. Co z toho plyne pro Česko?

Radek Koten (SPD): Česká republika se v rámci širších partnerů, tedy zbývajících členů NATO, pokud Spojené státy budou chtít odcházet z Evropy, samozřejmě musí postarat o bezpečnost. Myslím si, že Česko v rámci výstavby koncepce Armády ČR na tom bude pracovat velmi intenzivně.

Čtěte také

Prezident Pavel: Bezpečnost musíme budovat, když to ještě nebolí. Je křehká, když to odkládáme

Ale musíme si samozřejmě říci, že je potřebné vytvořit také podmínky pro nově příchozí vojáky, protože my se musíme zaměřit zejména na nábory příslušníků bezpečnostních složek. A samozřejmě s tím korespondují také výstavba bytů pro armádu a pro další složky IZS a samozřejmě vytvoření podmínek tak, aby ti lidé chtěli sloužit v armádě.

Rozumím. Tím tedy navazujete na tu koncepci, kterou představil premiér Andrej Babiš z hnutí ANO. Pane poslanče Žáčku, tento důraz z vašeho pohledu reaguje na to, že se mění ty poměry v Severoatlantické alianci, hlavně pokud jde o Spojené státy?

Pavel Žáček (ODS): Já bych to vzal z toho strategičtějšího pohledu. Tato situace vznikla v důsledku toho, že jsme neplnili jako Evropa své závazky. Spoléhali jsme příliš na to, že Spojené státy za nás vše vyřeší. Ony platí ten jeden deštník nad námi, který je velmi drahý, jako odstrašení vůči Rusku, případně dalším nepřátelům. A ony zde měly i velmi silná pozemní vojska nebo letectvo a dávaly NATO největší finanční prostředky. Dneska se ta situace logicky mění.

Pozornost Spojených států se přesouvá do Indo-Pacifiku. My musíme velmi rychle dávat velké finanční prostředky na všechno, co Evropa potřebuje ke své obraně a odstrašení. A pokud nebudeme ty závazky plnit, tak budeme podrývat bezpečnost celé Evropy. To je, myslím si, hlavní úkol pro domácí českou politiku, pro dnešní vládní garnituru, protože jakmile nebudou plnit závazky, tak je to podrývání vnitřní stability v rámci NATO.

Čtěte také

Kdo pojede na summit NATO? Logicky premiér, zní z ANO. Pehe: Kompetenční žaloba je reálná

Pane poslanče Kotene, generální tajemník NATO Mark Rutte míní, že Pentagonem čerstvě oznámené postupné snižování počtu amerických vojáků v Evropě nebude mít vliv na obranné plány Aliance. Jak se na to díváte vy?

Koten: No tak to je otázka. Každopádně Spojené státy si řeší svoje problémy, tedy momentálně v Íránu. Dá se říci, že je možné, že právě odsun těch jednotek se může přesměrovat někam jinam, ale to samozřejmě je spíš strategická záležitost Spojených států. A co se týká evropských států, tak my si s tím skutečně budeme muset nějakým způsobem poradit.

Protože Spojené státy měly maximum možné techniky. A to, že odchází z Evropy, má možná i další důvod, a to je to, že takzvaní evropští lídři z Evropské unie v podstatě neposlouchají, co jim Spojené státy říkají a co jim radí. A je možné, že Donald Trump nebo jeho administrativa nějakým způsobem zlomila hůl nad těmi politiky, zejména tedy nad předsedkyní Evropské komise, což je Ursula von der Leyenová. Takže musíme si to nějak zanalyzovat a uvidíme.

Pane Žáčku, váš pohled?

Žáček: Já vezmu pana kolegu Kotena za slovo. Z toho, co říká, mi vyplývá, že my na rozdíl od evropských lídrů posloucháme, co nám pan prezident Trump říká. Čili jinými slovy, SPD podpoří navýšení rozpočtu na 3,5 procenta a půjde až na těch 5 procent do roku 2035. Z toho mi to jednoznačně vyplývá, protože pan kolega se chtěl distancovat od těch evropských lídrů, kteří dlouhodobě neposlouchali americkou stranu.

Pane Kotene, jakým tempem bude pokračovat navyšování prostředků? Protože letos Česko vydá na obranu 1,78 procenta, nikoliv ta dříve se spojenci v Alianci domluvená dvě procenta. Ale zejména premiér avizoval, že je snaha splnit ten dvouprocentní závazek. Takže termín – do kdy a o kolik?

Čtěte také

Martin Fendrych: Plníme závazky v NATO? Podle staré metodiky snad ano, podle nové ne

Koten: Já si myslím, že říkat v současné době termíny, kdy tedy veřejné rozpočty jsou v takovém stavu, v jakém jsou po té minulé vládě, by bylo asi neodpovědné. Nicméně je evidentní, že česká vláda se s tímto problémem chce vypořádat. A samozřejmě v případě, že se budou započítávat ty věci, které přímo souvisí s bezpečností České republiky, to znamená ty ostatní věci, o kterých jsme tady mluvili, tak samozřejmě ta dvě procenta určitě překonáme.

Ale metodika pro výpočet toho, co se dává nebo nedává na zbrojení, tak to samozřejmě vychází z toho, jakou metodiku si zvolily právě v rámci NATO ty jednotlivé členské státy. A já si myslím, že v případě, že se tady má přesouvat nějaká technika přes území České republiky, tak na to samozřejmě musí být dimenzovány jak mosty, tak komunikace.

Já rozumím, pane poslanče, kam míříte, ale myslím, že toto se už prodebatovalo s Markem Ruttem, když byl na návštěvě v Praze. Prostě 1,78. To připouští přece i ministr obrany Jaromír Zůna za SPD.

Koten: Já si myslím, že to stále není uzavřená záležitost. A my samozřejmě potřebujeme investovat do protivzdušné ochrany, tam jsou nějaké baterie z Izraele. Pak musíme investovat do protidronové ochrany, to je myslím evidentní z toho konfliktu, který probíhá na Ukrajině.

A samozřejmě ty prostředky musíme využívat efektivně a není to tedy jenom o těch procentech, ale je to o tom, že třeba za tu částku, která reprezentuje procentní podíl z hrubého domácího produktu, nakoupíme efektivněji daleko více zbraňových systémů a tím zvýšíme bezpečnost.

V těch minulých obdobích za minulých vlád se neustále částky na obranu navyšovaly, nicméně podle zjištění Nejvyššího kontrolního úřadu to nevedlo ke zvýšení obranyschopnosti České republiky.

Nechme, prosím, reagovat vašeho kolegu. Pane Žáčku, jak vnímáte tedy to navyšování financí na obranu? Protože přece jenom vláda avizuje, že je navýší. Ty výhrady k předchozí etapě už můžeme nechat stranou, spíš se prosím zaměřte na strategii.

Čtěte také

Česko se musí připravovat na válku. Spojenci v NATO nechtějí, abychom se vezli, říká bezpečnostní analytik

Žáček: Poslouchám a chytnu zase pana kolegu za slovo, kdy řekl, že dosáhneme těch dvou procent. Takže já jsem rád, že SPD a pan ministr Zůna, který je za hnutí ve vládě za resort obrany, se postaví premiéru Babišovi, který včera řekl, že dvou procent nedosáhneme letos.

Takže já jsem rád, že SPD bude stát v čele těch národních zájmů a v čele naplnění našeho závazku v rámci NATO a půjde proti premiérovi, aby dosáhli toho, že naši vojáci, naše armáda, naše ministerstvo obrany dostane ty peníze, které má dostávat už dávno.

Ale řekněte, prosím, jednou větou, do kdy by podle představ opozice bylo třeba dosáhnout těch dvou procent HDP?

Žáček: Dneska to není o dvou procentech, dneska už to je o více procentech. A pokud vím, tak Babišova vláda nezrušila usnesení vlády předchozí, to znamená vlády Fialovy, kde bylo řečeno, že počínaje přijetím toho usnesení navyšujeme každý rok 0,2 procenta tak, abychom postupně, ne žádným velkým skokem, dosáhli v roce 2035 toho závazku, který jsme všichni členové NATO slíbili na summitu v Haagu.

Čili Andrej Babiš to ví, že toto usnesení je zde na světě. Včera poprvé, když odcházel z ministerstva obrany, zmínil to, co předtím veřejně moc neříkal, to znamená, že vnímá, že máme ten závazek až 3,5 procenta, respektive těch 5. Co mě mate, a proto já trošku ironicky říkám panu kolegu Kotenovi, že jsem rád, že se SPD přihlásila k tomu, že bychom letos měli mít ty 2 procenta, je, že řekl, že letos 2 procenta mít nebudeme.

Proč podle prezidenta Petra Pavla souvisí budování obranyschopnosti země s důvěryhodností? Poslechněte si jeho projev na konferenci Křehká bezpečnost, kterou pořádal Český rozhlas Plus.