Kosmonaut čekatel se jako druhý Remek necítí. Je na to ještě čas

Momentálně čelí velkému mediálnímu ohlasu. „Předpokládám, že v následujících měsících se to trochu zvolní. Ze strany agentury jsme byli seznámeni s tím, jak to vypadalo při minulém výběru a co následovalo. Dostali jsme velice kvalitní mediatraining. Problém mi nedělají ani rozhovory v angličtině,“ říká.

Žádné bratříčkování

Mezi zástupy uchazečů byste napočítali kolem 200 Čechů. Do kontaktu s nimi ale Svoboda nepřicházel, maximálně v diskuzních fórech na internetu. Výběr astronautů trval rok a půl a měl šest částí. „Nejtěžší byl začátek, kdy byla největší selekce. Zbylo nás pak necelých 1 400. Celé se to odehrávalo v době pandemie, takže byly potřeba i negativní covidové testy.“

Člen záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury Aleš Svoboda|foto:Anna Boháčová, MAFRA / Profimedia

Prvním a zatím jediným československým kosmonautem byl v 70. letech Vladimír Remek. „Zásadní rozdíl mezi panem Remkem a mnou je v tom, že pan Remek už kosmický let absolvoval a já ještě ne. Vždycky když přijedu někam do zahraničí, cítím od lidí obrovský respekt k tomu, že země z prostředka Evropy, co zrovna nepatří mezi největší, je historicky třetí na světě, která vypravila člověka do vesmíru.“

Elitní pilot

Svoboda bydlí na Pardubicku a pracuje v Čáslavi na 21. základně taktického letectva. Od roku 2016 létá na stíhačkách JAS-39 Gripen. „Předtím jsem létal s celou řadou jiných typů. Tenkrát to představovalo vyvrcholení mého dosavadního snažení. Právě to, že jednou budu létat s Gripenem, bylo i jedním z důvodů, proč jsem vůbec šel do armády.“

Letectví a vesmírný program ho prý vždy hodně inspirovaly. Dnes už má doktorát z letecké a raketové techniky na Univerzitě obrany. Na Univerzitě Pardubice se zase věnoval dopravnímu inženýrství. Zkušenosti nabral v USA, Švédsku a v Pobaltí, kde střežil vzdušný prostor. Sloužil jako operační pilot a velitel Pohotovosti rychlé reakce NATO.

Pilot a člen záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury (ESA) Aleš Svoboda|foto:Josef Vostárek, ČTK

Práce bojového pilota s prací astronauta dost souvisí. „První kosmonauti se prakticky výlučně vybírali z komunity zkušebních a bojových pilotů. Určitá operační zkušenost tam velkou roli hraje, ale člověk by měl být univerzální, s mnohem širším záběrem.“

Turisti jsou jiná liga

Na cestu kolem Měsíce se chce s osmi členy posádky vypravit i japonský miliardář Jusaku Maezawa. Mezi se ně se dostal taky český umělec, producent a choreograf Yemi. Oblast vesmírné turistiky ale nikdy nebyla středem zájmu Aleše Svobody. „Vždycky jsem sledoval spíš tradiční kosmický program zaměřený na vědu, výzkum a rozvoj technologií. Je to podobné jako kdyby komerční firma nabízela zážitkové lety stíhačkou.“

Přesto podle možného budoucího kosmonauta i tyhle aktivity mají svůj přínos. „Jde o propagaci kosmických aktivit, vesmíru jako takového a vesmírná turistika je zároveň alternativním zdrojem příjmu pro společnosti jako SpaceX. V konečném výsledku z toho může profitovat třeba Evropská kosmická agentura. Vytváří se tak tlak na snížení cen nosných raket a nosných prostředků.“

Ohledně svého případného letu do vesmíru nemá Svoboda naplánováno vůbec nic. Mluví o komplexní záležitosti, do které vstupuje celá řada faktorů.