Koronavirus kosmonautiku zatím příliš neohrožuje. Posádka ISS je v bezpečí a NASA starty neruší, komentuje Majer

„Zatím je vliv pandemie na kosmonautiku drobný. Například odložené starty můžeme spočítat jen na prstech jedné ruky... Ale kdo ví, co bude za týden či měsíc,“ říká host Leonarda Plus, popularizátor kosmonautiky Dušan Majer ze serveru Kosmonautix.cz.

Čtěte také

Rychlý a spolehlivý internet pro celý svět? Muskova síť Starlink počítá s rokem 2028

Přesto byl evropský kosmodrom ve Francouzské Guyaně pod vlivem aktuální epidemie prakticky uzavřen. „Jeden odklad se týká rakety Vega, která má vynést do kosmu dokonce 44 malých družic, druhý odložený start je Sojuz, který měl vynést snímkovací družici Falcon Eye 2 pro Spojené arabské emiráty.“

V případě rakety Vega je zajímavý český podíl na projektu. „Můžeme být hrdí, že v Brně postavili tzv. dispenser, což je zjednodušeně řečeno adaptér, na který se jednotlivé družice připojí a díky tomu jich raketa může vynést i několik desítek.“

V NASA jen jednotky nakažených

„Dopad koronaviru na aktivity NASA není zatím snadné odhadnout. Zaměstnanci této agentury dostali doporučení, aby v maximální možné míře omezili schůze a jednání... Zatím nemáme informace, že by se nějaký americký start odkládal kvůli koronaviru... V celé NASA jsou počty nakažených zatím v řádu jednotek.“

Také se nezdá, že by nouzový stav zatím ovlivnil velmi očekávaný start vozítka Perseverance, které má být nástupcem roveru Curiosity a jehož cílem je sbírat vzorky na povrchu planety Mars.

„Perseverance má zkoušky za sebou a před pár dny vozítko dorazilo na floridský kosmodrom, kde se bude připravovat na svůj start.“

Pokud se start roveru Perseverance nestihne v časovém okénku, které trvá několik dnů, tak musíme čekat dalších 26 měsíců. Toto mimochodem postihlo rusko-evropský projekt ExoMars 2020, který měl původně startovat letos v létě z Bajkonuru, ale v polovině března obě agentury oznámily, že v zájmu dodatečných testů a částečně i z důvodů pandemie se start mise odkládá na rok 2022.
Dušan Majer

Také provoz na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) zatím běží normálně. „Výhodou je, že jde o v podstatě izolované pracoviště, které do kontaktu s pozemským prostředím přichází jen při dodávkách zásob či výměně personálu, kterou zajišťují lodě Sojuz.“

Čtěte také

V Brně vznikají součástky pro misi Exomars 2020

Stávající praxe je taková, že i když není žádná epidemie, tak se posádka Sojuzu na dva týdny před startem uzavře do karantény. „Tak se omezí maximálně kontakt s vnějším prostředím, aby se nezavlekla bakterie nebo virus na ISS,“ vysvětluje Majer.

„Rusové kvůli koronaviru zvažují, že by karanténu prodloužili na tři týdny... Během nich by se případná nákaza mohla projevit... Vše je tedy podřízeno tomu, aby na ISS nebyla žádná nákaza zavlečena,“ ujišťuje Dušan Majer ze serveru Kosmonautix.cz.

Poslechněte si celý rozhovor s audiozáznamu. Ptal se Ondřej Novák.