Koronafokus: Proč musí děti i s negativním testem nosit ve škole roušky, nebo respirátory?

20. duben 2021

Děti ve třídách musejí mít i přes negativní antigenní test nasazené roušky nebo respirátory. Poslechněte si odpovědi na vaše otázky s Evou Kézrovou.

Paní Erika Janešová z Vlkančic se ptá: V případě, že děti i učitelé mají negativní test, z jakého důvodu mají nosit roušky celý den v době vyučování i po něm?

Těch důvodů je víc. Jednak si musíme uvědomit, že každý test zjišťuje okamžitý stav, nemůže zjistit, co ještě nenastalo.

Pokud máte otázky související s covidem-19, můžete nám je zaslat na adresu covid@rozhlas.cz.

Je tak celkem jedno, jestli je to antigenní nebo PCR test. Podstatný rozdíl je ale v tom, že antigenní testy nezachytí malé množství viru.

Obecně se dá říct, že jej odhalí, až když už máme nějaké příznaky, ale infekční můžeme být už dřív. A právě to je hlavní důvod, proč je podle přednosty Ústavu lékařské biologie fakultní nemocnice Motol profesora Pavla Dřevínka důležité, aby děti měly ve třídě respirátory i přes negativní antigenní test.

Koronavirus SARS-CoV-2 se navíc velmi dobře šíří v uzavřených prostorách, kde zůstává ve vzduchu i několik hodin, což je další důvod zakrytých úst ve třídách, zvlášť, když se testuje jen dvakrát týdně.

Výsledky prvního týdne povinného testování školáků ale ukazují, že nakažených dětí je jen velmi málo, jsou to promile. Navíc často se stává, že dítě má antigenní test pozitivní, ale PCR test už pozitivitu nepotvrdí.  Nejsou takové testy ve školách zbytečné?

To ukáže až čas, každopádně bez nich by se děti do škol vůbec nevrátily. Leccos naznačí už tento týden, kdy se vzhledem k rotační výuce do testování zapojuje další část žáků prvního stupně. A pak odborníci musí výsledky vyhodnotit. I falešná pozitivita leccos prozrazuje.

Čtěte také

Pokud je takových výsledků více než na začátku nezachycených případů, pak by to mohlo naznačovat, že mezi dětmi je skutečně jen velmi málo viru.

Ale může to být i tím, že děti se testují samy a nedělají to dobře. Některé školy ovšem používají přesnější PCR testy pomocí slin a ani tam není pozitivních případů mnoho, takže uvidíme, jakým směrem se pak to testování posune.

Ve školách se zatím testují jen žáci prvního stupně, tedy 6 až 11leté děti. Jaký to má dopad na jejich psychiku?

Není to vždycky jednoduché. Někde ukáply i slzičky po pozitivním výsledku. Což se dá pochopit, protože děti se do školy vesměs těšily, a nakonec tam nemůžou, i když se někdy stane, že pak se po negativním PCR testu zase vrátí.

Čtěte také

A to psychice dětí určitě neprospívá, stejně tak, když někteří rodiče právě kvůli testování své děti do školy neposílají, takže i to by se mělo při vyhodnocování zohlednit.

Nicméně podle psychoterapeuta Jana Kulhánka mohou mít povinné antigenní testy i důležitý kladný efekt, o kterém se příliš nemluví.

Připravili jsme i další speciální vydání pořadu Koronafokus, ve kterém odpovíme na otázky posluchačů, protože jste nám jich poslali opravdu hodně. Poslouchejte Plus ve středu v 15.55.

autor: Eva Kézrová
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.