Koronafokus: Co je to rizikový kontakt a kdy nemusíte do karantény?
Slábnutí epidemie koronaviru se v Česku promítá i do trasování těch, se kterými přišli nakažení do kontaktu. Obvolávání je teď snazší, callcentra zvládnou oslovit většinu kontaktů do 24 hodin.
Pokud máte otázky související s covidem-19, můžete nám je zaslat na adresu covid@rozhlas.cz.
Slábnutí epidemie se projevuje i tak, že už je méně těch, kdo nakažené a jejich kontakty obvolává, protože už není potřeba tak velký počet lidí v callcentrech, jako na vrcholech epidemie.
Kolik teď lidé nakažení koronavirem hlásí rizikových kontaktů?
To číslo je v celé republice v průměru za poslední týden 0,95 „člověka“, tedy podle statistik Chytré karantény vyplývá, že každý nově nakažený se rizikově setkal zhruba s jedním člověkem, což ale není nic nového, podobná data máme už dlouho.
Čtěte také
Politici si dost slibovali od zavedení takzvané izolačky, kdy pracovníci, kteří museli po 1. březnu do karantény nebo izolace, dostávají náhradu mzdy ve výši 60 procent redukovaného výdělku a k ní ještě příspěvek.
Proč nakažení hlásí tak málo kontaktů?
Důvodů může být několik. Nabízí se to, že lidé nehlásí všechny své skutečné rizikové kontakty poctivě. Někteří hygienici ale tvrdí, že čísla zkreslená ani být nemusejí, protože pokud nakažený člověk striktně dodržuje veškerá protiepidemická pravidla, má rizikových kontaktů minimum.
Pokud žije spolu čtyřčlenná rodina v jednom bytě, a jeden z nich je covid+, hygienici ho kontaktují a on nahlásí své ostatní příbuzné. Ti následně zamíří do karantény, a pokud později některý z nich onemocní, tak už žádné nové kontakty nemá.
Do karantény by měl tedy zamířit člověk po takzvaném rizikovém kontaktu. Jak přesně je definovaný?
Za rizikové se považuje setkání zdravého člověka s nemocným, při kterém může dojít k přenosu nákazy. Je to delší kontakt ve vzdálenosti méně než dva metry, při kterém jedna z osob nemá dostatečnou ochranu nosu a úst.
Čtěte také
Pokud budete v místnosti s respirátorem třídy FFP2, tak i když se na delší dobu potkáte s nakaženým, který taky bude mít respirátor, tak se takový kontakt za rizikový nepovažuje.
Ve vyhodnocování rizikového kontaktu hrají roli také mutace a varianty viru. V případě, že je u nakaženého podezření především na jihoafrickou a brazilskou mutaci, posuzují hygienici každý případ individuálně, zajímá je, kde a jak přesně ke kontaktu došlo, nebo jak dlouho setkání trvalo.
A v jakých dalších případech do karantény po setkání s nakaženým nemusíte?
Do karantény člověk nemusí v případě, že už má ukončené očkování proti covidu, a od druhé, nebo v případě jednorázového očkování od data očkování, uplynulo víc než 14 dní. Nesmíte ale mít nějaké příznaky nemoci.
Do karantény pak nemusíte, pokud nemáte příznaky onemocnění a v uplynulých 90 dnech jste měli pozitivní výsledek testu, to proto, že už jste absolvovali i nařízenou izolaci.
Čtěte také
Pokud víte, že jste se setkali s covid+ člověkem, který vás mohl nakazit, tak nemáte na nic čekat, ani na kontakt ze strany hygieny, ale co nejrychleji začít dodržovat dobrovolnou karanténu a informovat svého praktického lékaře. Dobré také je po případném pozitivním PCR testu rovnou na webu vyplnit samotrasovací formulář.
Ve středu pro vás máme ještě jedno mimořádné vysílání Koronafokusu, který na Plusu vysíláme po 15.55.
Související
-
Koronafokus: Jak dezinfikovat respirátor? A kdy vyměnit roušku a kdy nanoroušku?
V Česku i nadále platí povinnost mít v zastavěných částech obcí zakrytá ústa a nos, a to ochranným prostředkem s účinností minimálně 94 procent. Jak se o ně starat?
-
Koronafokus: Proč na vakcínu stále čekají desítky tisíc lidí z nejrizikovější skupiny 80+?
Každý druhý senior nad 80 let je už plně naočkovaný proti covidu-19. Desetitisíce lidí z nejrizikovějších skupin ale stále čeká. Kolik jich je a jakým tempem se teď očkuje?
-
Koronafokus: Od kdy se počítá délka karantény a izolace? A jak se kontroluje, že je dodržujete?
V izolaci je člověk, u kterého už byla prokázaná nákaza PCR testem. Karanténa platí pro ty, u kterých je podezření na nákazu, byli tedy v kontaktu s covid-19 pozitivním.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.