Korejská dohoda o usmíření překvapila svět

Jeho dřívější úhlavní nepřítel, obávaný a nevyzpytatelný severokorejský vůdce Kim Jong Il, ho přijal nečekaně srdečně a přátelsky, hovořil s ním údajně o všech závažných problémech, které komplikují vzájemné vztahy a na závěr této vskutku historické schůzky, vůbec první od rozdělení Koreje před více než 50ti lety, podepsali oba prezidenti společnou "dohodu o usmíření".

Zdá se, že jednání obou korejských vůdců by skutečně mohlo vést k trvalému míru v této oblasti. Konkrétním výsledkem jejich setkání je například dohoda o sjednocování rodin, které zůstávají rozděleny už přes polovinu století. Příbuzní na obou stranách hranic, kteří o sobě za celou dobu nic nevědí, se prý budou moci setkat poprvé v srpnu letošního roku. V téže době na základě dohody obou nejvyšších představitelů propustí Jižní Korea z vězení osoby, odsouzené za "špionáž" ve prospěch komunistické Severní Koreje.

Oba vůdci se také dohodli, že zřídí zvláštní "horkou" telefonní linku, která by měla zabránit náhodnému a nechtěnému vypuknutí války mezi oběma zeměmi. Oba korejské státy dále vyšlou své delegáty a odborníky na konferenci, kde se bude diskutovat o tom, jak dosáhnout znovu sjednocení Koreje.

Nejvyšší představitelé obou zemí se prý chtějí zasadit za to, aby přestala nepřátelská "válečná propraganda" a aby nedocházelo, tak jako dosud, k různým "ničivým incidentům" a "podněcování vzpoury" a severokorejský vůdce Kim Jong Il slíbil, že přijede na návštěvu do Jižní Koreje, i když zatím nebylo stanoveno její datum.

Společné komuniké ale neobsahuje zmínku o severokorejském jaderném programu, i když prý i o této věci jihokorejský prezident hovořil se svým severokorejským hostitelem, ani o přítomnosti amerických vojsk v Jižní Koreji, jejichž odchod, alespoň z blízkosti hranic, vždy požadovala Severní Korea.

Americký prezident Bill Clinton nicméně výsledky summitu uvítal jako velmi potěšující a nadějné. "Je to jen první krok a jistě správným směrem," řekl v první reakci na zprávu o dohodě korejských vůdců a dodal: "Je to dobrá věc."

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Richard Boucher byl ovšem mnohem rezervovanější, když řekl, že "omezování napětí je jistě důležité, ale z hlediska hrozby případného raketového útoku nevidíme nic, co by to vylučovalo."

Uspokojení nad výsledky summitu v Pchjong Jangu vyjádřilo také Rusko, Japonsko a Čína a další státy této oblasti. Zvláště čínské vedení je zjevně nadšeno vývojem, který, jak se zdá, směřuje k usmíření Severní a Jižní Koreje. Čínské ministerstvo zahraničí okamžitě blahopřálo korejským vůdcům k úspěchu summitu, z něhož se - jak řekl mluvčí ministerstva v Pekingu - "Čína srdečně raduje".

Ačkoli Čína až dosud podporovala stalinistický severokorejský režim, je možné, že nyní na severokorejského vůdce Kima Jong Ila vyvinula určitý nátlak, aby se s Jižní Koreou nějak dohodl. Mluvčí Pekingu řekl, že "Čína vždy tvrdila, že by obě strany měly řešit problém sjednocení korejského poloostrova pomocí dialogu a vyjednávání". Severokorejský vůdce byl v Číně jen před dvěma týdny na návštěvě, o níž se jinak téměř nic neví.

Jeden západní diplomat k tomu poznamenal, že Čína si dnes nejspíš nepřeje, aby Severní Korea poskytovala svými hrozbami Spojeným státům "výmluvu" k těsnějšímu zapojování Japonska do bezpečnostních struktur v této oblasti. Proto prý podporuje snahu o "sjednocení" Koreje, ale jen do určité míry, aby tuto oblast zcela neovládly Spojené státy.