SERIÁL

Konspirační teorie i lunární vize. Před 50 lety člověk poprvé přistál na Měsíci

Buzz Aldrin na Měsíci, jak ho vyfotil jeho kolega Neil Armstrong

Vědecká redakce připravila k 50. výročí přistání na Měsíci dvoutýdenní seriál. Ohlédneme se do minulosti a podíváme se na konspirační teorie, ale také se pokusíme nahlédnout do budoucnosti, třeba na možnou těžbu surovin na naší přirozené družici, měsíční turistiku nebo pěstování rostlin.

Podvrh, nebo skutečnost?

Přímý přenos z přistání na Měsíci sledovalo s napětím přes půl miliardy lidí po celém světě. Už po pár letech se ale začaly objevovat konspirační teorie o tom, že americká NASA odvysílala předem připravený film, kterým chtěla zakrýt neúspěch mise Apollo 11.

Zastánci názoru, že byl vše jen podvrh, existují ještě dnes a se svými oponenty stále diskutují například třepotající se vlajku, pochybné stíny nebo smrtící vliv slunečního záření na astronauty.

„Program Apollo byl naplánovaný na období, kdy byla snížená sluneční aktivita,“ vysvětluje Dušan Majer ze serveru kosmonautix.cz, proč kosmické záření posádku Apolla 11 nezabilo. Svou roli prý hrál také dobře zvolený letový profil.

Pěstování měsíčních rostlin v nedohlednu

Vypěstovat rostliny na Měsíci už se vědci pokoušeli. Například čínským astronautům se nedávno dokonce skutečně podařilo naklíčit bavlník. Mladá rostlinka ale nepřežila mrazivou měsíční noc. Teplotní rozdíly, ke kterým na naší přirozené družici dochází, se totiž mohou vyšplhat až na 300 °C.

Indie chce přistát na Měsíci a zařadit se tak mezi vesmírné mocnosti

Ředitel indické vesmírné agentury Kailasavadivoo Sivan (vpravo) představuje misi sondy Čandrájan-2 neboli Měsíční vůz

Indie brzy vyšle k Měsíci sondu Čandrájan-2 neboli Měsíční vůz, s níž se pokusí o měkké přistání na povrchu přirozené družice Země. To zatím dokázaly jen tři státy – USA, Rusko a Čína, připomíná server Weather News

„Měsíc velmi pomalu rotuje, takže polovinu lunárního cyklu je trvalé světlo, kdy se povrch vzhledem k absenci atmosféry rozpaluje na velmi vysoké teploty přes 100 °C, a potom tam je zase stejně dlouho lunární noc, kdy povrch vychládá více než 100 °C pod bod mrazu,“ vysvětluje astrobiolog Tomáš Petrásek.

Aby nějaké rostliny na Měsíci skutečně přežily a prosperovaly, bylo by prý nutné zajistit dávkování světla, regulaci teploty a přísun vody nebo živin do půdy. Vystavět obyčejný skleník by tedy určitě nestačilo.

Turistická destinace pro obyčejné lidi

„Vesmír je obrovská studnice ekonomických příležitostí,“ říká Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky technického muzea v Brně a předpovídá, že se postupně dočkáme soukromých kosmických stanic, pak třeba i kosmických hotelů a dalším logickým krokem bude cesta na Měsíc.

Bylo by skvělé mít měsíční základnu, na kterou by se mohli podívat běžní lidé. Prostě si trochu našetřit a odletět.
Elon Musk

Představu Měsíce jako turistické destinace má i známý vizionář Elon Musk, jehož společnost SpaceX slibuje první turistický let k Měsíci už na rok 2023. Cestujícím, který by měl v raketoplánu obletět Měsíc a vrátit se zpět na Zemi, je podnikatel a sběratel umění Jusaku Maezawa.

Ten se dokonce rozhodl zabrat všechna nabízená místa na palubě. Chce se o ně podělit s umělci, kteří budou po návratu zážitek projektovat do svých děl. „Měsíc jsem miloval od malička. Ponoukal moji fantazii, a proto si nemůžu nechat ujít příležitost vidět ho zblízka. Zároveň jsem si ale uvědomil, že tohle úžasné dobrodružství nechci prožít sám,“ vysvětluje Maezawa.

Tomáš Přibyl má ale o splnění stanoveného termínu pochybnosti: „Nová kosmická raketa, je zatím v plenkách. Chystá se k prvním testovacím letům, takže předpokládám, že rok 2023 je velmi optimistický.“

Těžba vzácných prvků by byla účinnější na asteroidech

Je to sice ještě hudba vzdálené budoucnosti, ale vědci se už dnes zabývají myšlenkou těžby na Měsíci. Například regolit (měsíční písek) by se jednou mohl využít při výstavbě základny.

První obtisk lidské stopy na Měsíci (foto z července 1969)

„Dnes se testují technologie, které by umožňovaly spéct měsíční regolit do tvrdého materiálu, který by bylo možné použít třeba na stavbu cest, přistávacích ploch nebo ochranných valů. To je cesta, kterou lidstvo zcela určitě půjde,“ říká Petr Brož z Akademie věd České republiky.

Nejvyšší procento měsíčních hornin pochází ze sopečných erupcí a rozeznat základní druhy hornin je podle Brože možné pouhým okem ze Země. „To tmavé, co vyplňuje měsíční moře, je bazalt neboli čedič. A to bílé, co tvoří vyvýšeniny, se nazývá anortozit.“

V souvislosti se sopečnou činností by se na Měsíci mohla nacházet třeba i ložiska vzáčnějších materiálů. Vyjma vody by se dal na přirozeném satelitu Země najít křemík, železo, titan nebo i některé radioaktivní prvky, myslí si Brož. Vzácné prvky by ale bylo podle všeho jednodušší těžit na asteroidech.

Tajemné záblesky

Už ve 12. století si pozorovatelé začali všímat prapodivných záblesků na Měsíci. Z 18. století pak podle Stanislava Poddaného ze Štefánikovy hvězdrány pochází první oficiální záznam. A přímo na Měsíci si jich všiml i Neil Armstrong.

Lunární modul mise Apollo 11 nad povrchem Měsíce

Vysvětlení se nabízí hned několik. Mohlo by prý jít o meteorické roje, jak je známe ze Země. Délka a umístění jevu tomu ale vždy neodpovídá. „Druhou možností je, že se jedná o výrony plynu. K zábleskům totiž dochází nejčastěji v geologicky mladých částech Měsíce, kde by ještě k něčemu pod povrchem mohlo docházet,“ nastiňuje Poddaný.

Další z řady výkladů jsou třeba také zvláštní vlastnosti měsíčního prachu, který při styku se slunečním zářením může kvůli elektrostatickým výbojům světélkovat.

Kolonizace Měsíce

„Není tam vzduch, chybí atmosférický tlak a teploty jsou zcela neslučitelné s lidským životem. V dlouhodobém běhu by se člověk musel nějakým způsobem chránit před různými formami záření,“ vyjmenovává astrobiolog Tomáš Petrásek překážky, které by člověk musel překonat, kdyby se chtěl na Měsíci usídlit.

Spojené arabské emiráty chystají renesanci astronomie. Plánují vesmírnou sondu i kolonii na Marsu

Observatoř nedaleko Abú Dhabí

Zatímco před tisíci lety patřil Blízký východ k centrům vzdělanosti, dnes stojí ve Spojených arabských emirátech jediná observatoř. Ta byla přitom postavena teprve před třemi lety a ze soukromých prostředků.

Aby se kolonizátoři uchránili před škodlivými kosmickými paprsky, museli by obydlí velmi dobře izolovat nebo základny vybudovat pod povrchem. Přesto je podle Petráska představa života na zemské družici reálná.

„Pokud se jako lidstvo rozhodneme, že budeme mít trvalou kolonii na Měsíci, tak věřím, že kdyby to mělo politickou podporu, tak tam ta kolonie vznikne,“ říká astrobiolog.

Evropané zaostávají

Žádný lunární modul z evropské dílny zatím na Měsíci nepřistál. To by se ale mohlo změnit s připravovanou misí německých vývojářů ze soukromé společnosti PTScientists, kteří se před deseti lety dali dohromady jako parta nadšenců.

Redaktor Filip Rambousek před kosmickým modulem ALINA.

„Přes den jsme měli svá nudná zaměstnání a v noci jsme pracovali na vzrušující misi do vesmíru. Z počátku jsme nevěděli jak na to, ale postupně jsme se do toho dostali,“ vypráví jeden ze zakladatelů firmy Karsten Becker.

Přestože úspěch projektu je ohrožován finančími problémy, vývojáři věří, že přistání modulu ALINA by se mohlo podařit do roku 2022.

Nebezpečné kosmické záření

Jedním z hlavních problémů, s nimiž se vědci při plánování cesty do vesmíru musí vypořádat, je vliv záření na techniku a samozřejmě na případné lidské pasažéry. A proto je potřeba sledovat kosmické počasí.

Host Studia Leonardo: specialista na kosmické záření Michael Prouza

RNDr. Michael Prouza, Ph.D

Čtvrteční Studio Leonardo věnujeme novinkám v oblasti kosmického záření. Moderátor Jan Burda přivítá Michaela Prouzu z Fyzikálního ústavu AV ČR.

„Hlavními složkami kosmického počasí je takzvaný sluneční vítr (proud částic ze slunce) a mezigalaktické kosmické záření,“ vysvětluje Martin Kákona z Ústavu jaderné fyziky Akademie věd.

„Intenzita ve vesmíru je mnohonásobně vyšší než na zemském povrchu. A pokud je člověk vystaven tomuto záření, tak může dojít ke zvýšenému riziku vzniku nádorů, nemocem oběhového systému nebo poškození centrální nervové soustavy,“ popisuje rizika fyzička Iva Ambrožová.

A její kolegyně z Ústavu jaderné fyziky, Marie Davídková, dodává: „Velká nejistota je v dávce. Proto se snažíme kosmické počasí předpovídat, aby bylo možné termín mise naplánovat. Když se špatně trefíme, může mít dávka okamžité zdravotní následky.“

Rizika dlouhodobého pobytu ve vesmíru

Pobyt ve vesmíru se na lidském organismu projevuje v mnoha aspektech. Ovlivňuje kosti, svaly a dokonce i genetickou informaci. Vůbec nejnáchylnějším smyslem jsou ale podle všeho oči.

Organismus, který je schopen dlouhodobého pobytu ve vesmíru, se tam musí zrodit.
Ladislav Nováček, Ústav leteckého zdravotnictví

Proto mají obyvatelé Mezinárodní vesmírné stanice při ruce tonometr pro měření nitroočního tlaku, ultrazvuk očí nebo přístroj na snímkování očního nervu.

„Při delším pobytu v mikrogravitaci se mimo jiné přesouvají tělesné tekutiny směrem nahoru a vzniká otok mozku,“vysvětluje oftalmolog Pavel Rozsíval z Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Záření navzdory

Před 50 lety se podle fyzika Erica Bentona (jehož otec se na misích Apollo podílel) některé bezpečnostní otázky přehlížely. „Byly to vesmírné závody – kdo s koho, Sovětský svaz nebo Spojené státy,“ připomíná Američan.

Ve větě o snaze dostat člověka na povrch Měsíce a bezpečně ho vrátit zpátky na Zemi, si slovo bezpečně můžete vyložit různými způsoby.
Eric Benton

Mise Apollo ale byly relativně krátké a nějaká data z vesmírných sond přeci jen byla k dispozici. „Samozřejmě se ale mohlo stát, že by dlošlo k nějaké události s těžkými částicemi, která by potenciálně měla strašlivé účinky na zdraví astronautů. K tomu naštěstí nedošlo,“ říká Benton a připomíná, že astronauti jsou přeci jen stále objevitelé a musí si být proto vědomi toho, že se vydávají do neznáma.

Největším otazníkem je dnes prý Slunce, které je málo předvídatelné a navíc velmi složité. „Nejen lidé, kteří se zabývají vesmírným počasím, ale všichni sluneční fyzikové se snaží porozumět třeba tomu, jak částice ze Slunce vylétávají do Sluneční soustavy,“ uzavírá fyzik.

Seriál k výročí přistání na Měsíci poslouchejte každý všední den v 7:25 od 15. do 26. července.

Spustit audio
autoři: Petr Kološ, Eva Kézrová, Tea Veseláková, Zuzana Marková