Konflikt na Ukrajině bude nevyhnutelně eskalovat
„Křehké příměří na východě Ukrajiny je v troskách a proruští povstalci vytlačují z území dvou separatistických republik ukrajinská vládní vojska. Jak je možné, že se boje opět rozhořely?“ ptá se server BBC News.
Bojovat se začalo loni v dubnu, a 5. září se obě strany dohodly na zastavení palby a výměně zajatců. Klid zbraní však nikdy doopravdy nenastal – intenzita střetů se sice zmírnila, ale rebelové i Ukrajinci přestávku v boji využívali především k doplnění sil a bojové techniky.
O strategicky a symbolicky významné doněcké letiště se bojovalo po celou dobu příměří, a separatistům se nakonec podařilo ukrajinské vojáky letos 22. ledna vytlačit.
Po celou dobu příměří také umírali civilisté, pokračuje BBC. Dělostřelecké granáty a rakety si vyžádaly nejvíce obětí v Doněcku a Luhansku, protože padaly do hustě osídlených oblastí.
Jak už to bývá, z porušení příměří se obviňují obě strany konfliktu – vláda tvrdí, že separatisté porušili dohody uspořádáním místních voleb loni v listopadu, separatistům zase vadilo, že Kyjev zbavil doněcký a luhanský region statutu zvláštního území.
Příměří rovněž počítalo se stažením těžkých zbraní nejméně 15 kilometrů za frontu, s vytvořením samosprávy v Doněcku a Luhansku a se vznikem nárazníkové zóny mezi Ukrajinou a Ruskem. Nic z toho se nenaplnilo.
Po obnovení bojů je strategická iniciativa na straně rebelů. Vedle doněckého letiště hlásí úspěchy i v okolí Debalceva, což je významný dopravní uzel, spojující Doněckou i Luhanskou separatistickou republiku.
„V posledních týdnech separatisté zabrali na 500 kilometrů čtverečních území,“ konstatuje BBC. Ztráty jsou nicméně značné na obou stranách. Do konce ledna bylo podle statistik zabito 5.086 lidí a zraněno 10.948.
V oblasti konfliktu žije přes pět milionů obyvatel. V rámci Ukrajiny bylo vyhnáno ze svých domovů 922.000 lidí, včetně 136.000 dětí. Do sousedních zemí odešlo 600.000 lidí, z toho 400.000 do Ruska.
Šance na nové příměří nejsou valné. „Pokus o nové zastavení palby od 31. ledna nevyšel, protože zástupci povstalců se nedostavili k jednání,“ připomíná BBC.
Rebelové trvají na tom, že případná dohoda zohlední jejich nynější územní zisky, Kyjev zase posílá do obklíčeného Debalceva těžkou vojenskou techniku, aby se vládní síly v tamním kotli udržely.
„S příchodem jara a posil v řádech desetitisíců bojovníků je další eskalace války prakticky jedinou možností,“ konstatuje pesimisticky BBC.
Na otázku, kdo za to může, není jednoduchá odpověď. Moskva upozorňuje, že Ukrajina po celou dobu příměří posilovala své jednotky podél demarkační linie a chystala se na další válku.
Kyjev zase poukazuje na nepovolené listopadové volby, po nichž ukrajinské vedení vyzvalo ke zvyšování obranyschopnosti dalších měst, včetně přímořského Mariupolu. Z Ruska během příměří rovněž putovala přes ukrajinskou hranici po celou dobu klidu zbraní těžká technika včetně tanků.
Zahraniční pozorovatelé se shodují pouze v tom, že největší neznámou jsou skutečné cíle Vladimira Putina.
Moskva oba separatistické regiony dosud neuznala, i když šéf Kremlu je 23. ledna na zasedání bezpečností rady státu poprvé zmínil, když hovořil o „lidových republikách“.
„Klíčovou otázkou je, nakolik je Moskva ochotna podporovat rebely v jejich úsilí o další územní zisky,“ píše BBC.
Kreml zatím opakovaně odmítá, že by rebely vojensky podporoval. Ukrajina naopak tvrdí, že v řadách povstalců neoficiálně působí až 9.000 ruských vojáků. Podle Moskvy však pro to neexistuje jediný důkaz.
„Skutečné záměry Ruska budou zřejmé, až pokud Moskva podpoří útok rebelů na Mariupol. Rusko zatím plánuje postavit přes Kerčský průliv obří most za tři miliardy dolarů, aby získalo k odříznutému Krymu přímé spojení. Kdyby ale padl Mariupol, mohl by vzniknout i pozemní koridor na poloostrov,“ konstatuje BBC.
Podle listu New York Times je velkou neznámou také to, co nyní udělají Spojené státy. Šéf americké diplomacie John Kerry navštíví ve čtvrtek Kyjev, což bude poprvé od loňského března, a tudíž vůbec poprvé od vypuknutí bojových operací.
Na přetřes určitě přijde návrh vrchního velitele sil Severoatlantické aliance v Evropě generála Philipa Breedlovea, aby USA začaly ve velkém dodávat Kyjevu zbraně.
V úvahu podle něj připadají protitankové střely, bezpilotní letouny, obrněné transportéry, radary umožňující lokalizaci nepřátelských dělostřeleckých baterií i protiradarové rušičky.
V pondělí vydala osmičlenná expertní skupina tvořená odborníky na Ukrajinu i vysokými představiteli Pentagonu zprávu, podle níž by ještě letos mohla Ukrajina dostat z USA vojenskou pomoc ve výši jedné miliardy dolarů. Stejné finance by pak putovaly na obranu Kyjeva v dalších dvou letech.
Jednou z autorek dokumentu je bývalá náměstkyně ministra obrany Michele Flournoyová ze Střediska pro novou americkou bezpečnost. Všeobecně se s ní počítá na post první ženy v čele Pentagonu, pokud by v příštích prezidentských volbách uspěla Hillary Clintonová.
Flournoyová v dokumentu uvedla, že ruské mocenské ambice představují největší hrozbu evropské bezpečnosti za posledních 30 let. „Západ je schopen Rusko zastavit, otázkou je, zda má k tomu dostatek vůle,“ napsala expertka.
Německá spolková kancléřka Angela Merkelová na dokument reagovala z Budapešti vzkazem, že Berlín nemíní podporovat Ukrajinu zbraněmi. „Jsem pevně přesvědčená, že tento konflikt nemá vojenské řešení,“ konstatovala Merkelová.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
