Konference o budoucnosti Evropy je v poločase. Komplikuje ji covid a slabé povědomí o ní

19. prosinec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Evropská unie a Česko

Od 9. května oficiálně běží debaty, díky nimž mohou Evropané včetně Čechů navrhovat, jak by se EU měla v budoucnu změnit a na jaké témata by se měla zaměřit. „To povědomí o konferenci není velké. Čekala bych, že když vznikne digitální platforma, na kterou má přístup každý během chvíle z pohodlí domova, že ten záběr bude širší. A stejně tak komunikace o té konferenci. Čekala bych ji větší,“ říká Kateřina Zichové z portálu Euractiv.cz.

Druhým velkým problémem konference jsou komplikace způsobené pandemie koronaviru. Ty připouští i místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (ANO)

Čtěte také

„Konference probíhá v rámci možností. Je hodně komplikovaná covidem, protože to původně bylo myšleno, že to opravdu bude akce, při které se budou lidé potkávat s lidmi osobně. Kdy budou moct společně debatovat o tom, jak má Evropa vypadat. Všechno se to dělá trochu improvizovaně,“ uvedla česká eurokomisařka na diskuzi ke Konferenci o budoucnosti Evropy na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Má to velkou přidanou hodnotu: ‚Teď to celé uzavřeme a pokusíme se vyhodnotit, co jsou ty nejdůležitější nápady. A zavést je do praxe.‘
Milena Hrdinková

Za dobu svého fungování se v rámci konference konalo přes 4 tisíce akcí. Do nich se ať už online nebo osobně zapojilo přes 300 tisíc Evropanů a vyprodukovali více než 11 tisíc nápadů, jak změnit nebo vylepšit fungování Evropské unie v nejrůznějších oblastech.

Čtěte také

Skončit by tato akce měla na jaře příštího roku. Státní tajemnice pro evropské záležitosti Milena Hrdinková ale nevylučuje, že se nakonec protáhne.

„Je možné, že i z důvodu toho, co se stalo v pandemii, ta debata bude prodloužená. Nicméně si myslím, že to má velkou přidanou hodnotu, aby to pořád bylo nějakým způsobem ohraničeno v čase a abychom si řekli: ‚Teď, v tomto okamžiku, to celé uzavřeme a pokusíme se vyhodnotit, co jsou ty nejdůležitější nápady. A zavést je do praxe‘.“

Výsledek bude představovat i řadu konkrétních návrhů, co by se mělo zanést do legislativy. A to všechno spadne na české předsednictví.
Věra Jourová

Převádění těchto výsledků do praxe pak bude podle Věry Jourové i úkolem českého předsednictví Evropské unie ve druhé polovině roku 2022.

Čtěte také

„Výsledek bude představovat i řadu konkrétních návrhů, co by se mělo zanést do legislativy. A to všechno spadne na české předsednictví. Aby české předsednictví ty výsledky převzalo a posunulo je dál.“

V celoevropském srovnání patří Češi doposud k průměru v zapojování se do Konference o budoucnosti Evropy. Podle Igora Blahušiaka z odboru komunikace evropských záležitostí Úřadu vlády kladou také největší důraz na jiné téma než ostatní Evropané.

„Pokud se podíváme na zprávy z celoevropské platformy, tam jasně dominuje téma klimatu. Pokud se podíváme na to, co chtěli probírat účastníci našich regionálních debat, tam nejvíce diskutovali Evropskou unii ve světě. To rezonovalo nejvíc.“

Více o českém zapojení do Konference o budoucnosti Evropy, její náplni a zkušenostech účastníků se dozvíte v pořadu Evropa Plus.

autor: Filip Nerad
Spustit audio

Související