Izraeli bychom víc pomohli jednáním se Saúdy než zahalováním do vlajky, míní exministr. Je to správné gesto, nesouhlasí poslankyně
Zrušená cesta premiéra Petra Fialy (ODS) do Nigérie nebo ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) do Saúdské Arábie vyvolávají otazníky nad českou zahraniční politikou. „Neměli bychom z toho dělat vědu, jsou to ale signály, které bychom do budoucna měli vzít v potaz,“ míní exministr zahraničí Tomáš Petříček (SOCDEM). „Je to signál, podle kterého se budeme dál v zahraniční politice chovat. Zrušená cesta může být obnovena,“ říká poslankyně Barbora Urbanová (STAN).
Podle Petříčka vláda dostatečně nevysvětlila, proč byla jednání českých představitelů zrušena. Urbanová připomíná, že zahraniční výbor Sněmovny o důvodech určité informace má.
Čtěte také
„A pan Petříček jistě ví, že některé podléhají utajení, respektive jsou v nějakém režimu,“ připomíná. Ty důvody jsou ale podle ní poměrně přehledné.
„Máme státy, které dlouhodobě inklinují k podpoře Palestiny, ať už z náboženských, kulturních, či historických důvodů, a tak naše velká podpora Izraele jakožto napadeného státu v zahraničních vztazích něco bude znamenat. Proto bychom neměli být překvapeni. Logika toho, proč k tomu došlo, je poměrně jasná všem, kdo to nějakým způsobem sledují,“ naznačuje poslankyně.
Petříček připouští, že existuje linka mezi zrušením zahraničních cest a Českem deklarovanou podporou Izraele. Zároveň ale upozorňuje, že čeští politici by měli vystupovat opatrněji.
„Skutečně si nevybavuji, že by někdo tak ostentativně projevoval podporu Izraeli, chodil v pozici vysokého vládního činitele na demonstrace, zahaloval se do izraelské vlajky, dával si tyto fotografie na sociální sítě,“ připomíná účast ministra Síkely na izraelské demonstraci.
Čtěte také
„Samozřejmě to, co říká paní poslankyně, je pravda. Musíme ale potom být připraveni na reakci druhé strany, která musí hledět na to, jak se jejich veřejnost dívá na konflikt. Cesta ministra Síkely v takto napjaté době mohla vyvolat jisté napětí v Saúdské Arábii, možná i negativní reakce, a tomu se asi vládní představitelé v Rijádu chtěli vyhnout,“ naznačuje.
„Důsledek někdy nepromyšlené nekomunikace je ten, že se nemůžeme bavit se státem, který je v řešení problému klíčový, který přitom sám má problémy s lidskými právy. A to, že bychom mohli s jeho představiteli o těchto tématech, která jsou často i pro ně kontroverzní a citlivá, jednat, je to, jak můžeme státu Izrael možná pomoci více než tím, že budeme chodit v Praze se zahalovat do izraelské vlajky,“ dodává exministr zahraničí.
Symbolická gesta
Urbanová ale na gestech českých politiků, jako jsou třeba fotografie jejich účasti na proizraelské demonstraci s izraelskou vlajkou, nic špatného nevidí.
„Já si myslím, že když naše vláda říká od začátku, že jsou pro ni lidská práva nebo navázání na politiku Václava Havla velmi důležité, že to nejsou jenom prázdná slova a gesta. Prostě to s tím souvisí. Kdybychom říkali, že jsou pro nás lidská práva důležitá a potom se nikdo z nás nepostavil na podporu napadeného státu… Viděli jsme bezprecedentní teroristický útok teroristické organizace, viděli jsme v přímém přenosu smrt mnoha nevinných lidí, jejich vraždy. Myslím, že to je správné.“
Čtěte také
„Je správné stavět se za lidská práva, říkat, že chceme, aby v tom regionu byl mír. A pokud nás to bude stát to, že nebudeme v nějakém rozhodovacím širším orgánu OSN… Máme za to místo opravdu lidská práva a ty lidi prodávat? Myslím, že ne,“ konstatuje poslankyně za hnutí STAN.
Petříček s tím nesouhlasí. Česko podle něj má podporovat stát Izrael, jasně reagovat na brutální útok Hamásu a pracovat na tom, aby se podobné útoky neodehrály v budoucnosti. Záleží ale na formě a způsobu.
„Dělají to i jiné státy: Německo, Rakousko, Spojené státy. Ale nevšiml jsem si, že by jejich vládní představitelé potom dělali symbolická gesta a dostali se do izolace, aby mohli vést debatu se státy, které mohou přispět ke stabilizaci v regionu, k řešení konfliktu,“ soudí.
Poslechněte si celou debatu ze záznamu. Moderuje Jan Bumba.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.