Konec meandrů? V Německu se připravuje úprava Odry, podle expertů to ohrozí biologickou rozmanitost

Odra stále poklidně meandruje svým korytem, tvoří přirozené písečné a štěrkové mělčiny a břehy lemuje rákosí. „Na cestě k Baltskému moři není na 300 kilometrech řeky žádný jez. (…) A proto je ekologicky obzvláště cenná,“ říká o Odře expert Christian Wolter z Leibnizova ústavu pro sladkovodní ekologii a vnitrozemský rybolov (IGB).

Wolter se při procházce kolem řeky zastavuje před jedním z rybníků a vysvětluje, že se v něm na jaře třou ryby. Jak ale dodává – to platí „prozatím“. Mnohé z této krajiny s lužními lesy a rašeliništi, kde žijí vzácné ryby, ptáci a vážky, totiž podle něj jednoduše zmizí.

Odra jako Rýn a Štětín jako Rotterdam

Odra, poslední velký německý tok s téměř přírodní podobou, se má splavnit pro velké lodě. Polsko a Spolková republika v roce 2015 uzavřely dohodu o narovnání a prohloubení koryta této pohraniční řeky. V dokumentu se píše také o údržbě s cílem dosáhnout ochrany proti povodním nebo o dostatečné hloubce pro pohyb ledoborců.

Podle listu Die Welt je stále jasnější, že z Odry se stane mezinárodní vodní cesta. Podle prognóz se má v budoucnosti po řece plavit až 12 milionů tun nákladu ročně.

Zatímco ale Berlín s proměnou Odry váhá, Varšava má jasno: Z Odry se má stát polský Rýn a z přístavního Štětína polská obdoba Rotterdamu.

Na 140kilometrovém úseku řeky se mají zvýšit a prodloužit stávající kamenné náspy. Koryto se zúží a proudění vody zrychlí. Mělčiny, které se jinde na regulovaných řekách tak pracně nově budují kvůli ochraně živočišných druhů, se kvůli rychlejší vodě odplaví samy. První úpravy už jsou hotové a celkově má být na Odře hotovo za čtyřicet let.

Z pohledu ekologů a ochránců přírody ale jde o katastrofu, která dopadne především na jediný lužní národní park na území Německa.

Z pohledu ekologů a ochránců přírody ale jde o katastrofu, která dopadne především na jediný lužní národní park na území Německa. „To, že by někdo v dnešní době chtěl regulovat řeku, jsem považoval za nemožné,“ říká ekolog Wolter.

V minulosti měla Odra štěstí. Po druhé světové válce dlouho nebylo jisté, jestli hranici mezi Německem a Polskem bude tvořit právě tato řeka. Odra na rozdíl od Rýna, Neckaru nebo Dunaje zůstala ušetřená výraznějších zásahů a lodní doprava je tu natolik nevýznamná, že v německých statistikách dodnes není uváděna jako samostatná dopravní tepna. 

Krajina bez vody a mělkých břehů

Podle varování odborníků z Leibnizova ústavu ale chystaná opatření vezmou z okolí řeky život. Týká se to především pravidelných povodní. Jestli dojde k prohloubení koryta řeky, poklesne také hladina vody v okolí. Zjednodušeně dojde k odvodnění místní krajiny.

Čtěte také

Evropské řeky jsou nejen pro ryby neprůchodné, tvrdí ochranáři. Navrhují opravit tisíce kilometrů

Nebezpečí hrozí také živočichům. Mnohé ryby v Odře jsou zvyklé na podmínky, které v regulovaných tocích neexistují. Die Welt popisuje, že jsou to například mělké břehy, pomalé proudy pro mladé ryby nebo také písčiny, štěrk a rostliny, do kterých ryby kladou vajíčka.

„Polsko má právo na mezinárodní vodní cestu“

Zcela jinak se na věc dívá Andreas Schmidt ze Spolkového úřadu pro vodní stavby (BAW). Z pověření ministerstva dopravy simuloval v hale 80metrovou část řeky a s pomocí polystyrenového granulátu napodobil, jak silnější proud bude unášet písek a štěrk. Snažil se zjistit, jakým způsobem vystavět náspy tak, aby se písčiny z řeky odplavily samy. Mnohé z výsledků práce prý byly zahrnuty do smlouvy mezi Berlínem a Varšavou z roku 2015.

Čtěte také

Němci chtějí zpátky přirozené záplavy. Po desítkách let vrací vodu do říčních koryt lužních lesů

Regulace Odry je podle něj náročný projekt, který se ale musí provést. Měl by prý zabránit povodním, jaké se řekou prohnaly například v roce 1947, kdy ledy prolomily ochranné hráze. Zároveň ale přiznává, že v první řadě jde o lodní dopravu.

„Polsko má právo na mezinárodní vodní cestu,“ dodává a zmiňuje plány na kompenzační opatření, mezi která bude patřit například opětovné napojení starých ramen řeky. Ty by zajistily, že stav vody v okolí Odry se výrazně nesníží. Spolkové ministerstvo dopravy v tomto směru dokonce hovoří o „lepší ochraně přírody“.  

S tím ale nesouhlasí ředitel Národního parku Údolí dolní Odry Dirk Treichel. Podle něj národní park v záplavové oblasti vysychá a spolu s tím klesá i důvěra obyvatel v opatření, která tu byla přijata v posledních několika desítkách let.

Čtěte také

Neviditelné emise za obrazovkami našich laptopů. IT průmysl má uhlíkovou stopu jako lodní doprava

Od začátku 90. let minulého století se tu svedl nespočet konfliktů a bitev. „Většina půdy, která měla být chráněna, byla soukromá a zemědělsky využívaná. Majitelé dostali kompenzace, aby na pozemcích nechali být přírodu opět přírodou,“ říká Treichel.

Vznikl jedinečný prostor, který si oblíbily nejrůznější druhy živočichů. Mimo jiné je tu jedno z největších shromaždišť jeřábů v Evropě, kde se ptáci zastavují na cestě ze Skandinávie a východní Evropy do zimovišť na jihu kontinentu. Prozatím tu nacházejí dostatek potravy a nocovišť. „A to všechno teď má být v ohrožení?“ ptá se šéf národního parku.

Dunaj-Odra-Labe

Ne všichni ale vnímají Odru jako perlu přírodní rozmanitosti. Die Welt si všímá, že příznivci jejích úprav v řece vidí především vodní cestu a upozorňují na stavební práce z minulosti. První kamenné náspy se totiž v Odře objevily už v 19. století a na jejím horním toku se nachází 25 jezů.

Čtěte také

Dunaj–Odra–Labe bude ryze pozitivním zásahem do krajiny, říká šéf asociace. Legrační, reaguje rektor

Podle Guida Noacka z Průmyslové a obchodní komory východního Braniborska (IHB Ostbrandenburg) si kvůli strachu z nálepky „ekologického kazisvěta“ jen málokdo troufne zdůrazňovat potenciál řeky coby alternativy pro přeplněné silnice a železnice. Noack ale mluví jasně: „Doufáme, že tady bude lodní doprava.“ Stejnou naději podle něj mají i mnozí podnikatelé v regionu.

Ekolog Wolter ale zmiňuje ještě jedno nebezpečí, které by mohlo krajinu v okolí Odry ohrozit. Za hrozbu považuje možnou výstavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe, který by propojil Černé moře se Severním a Baltským mořem.

Pro samotnou Odru by z pohledu ekologa Woltera byl možný kompromis v podobě menších lodí s mělčím ponorem.

K uskutečnění této vize by bylo potřeba vybudovat několik stovek kilometrů umělých vodních cest a desítky jezů a zdymadel, které by nákladním lodím umožnily překonat 250metrové převýšení na trase koridoru. Podle odhadů projektanta Schmidta by taková stavba byla reálná, ale zároveň enormně drahá.

Pro samotnou Odru by z pohledu ekologa Woltera byl možný kompromis v podobě menších lodí s mělčím ponorem. Řeka by se kvůli tomu nemusela příliš měnit.

Polské přípravy v plném proudu 

Německá strana momentálně pracuje na posouzení vlivu celého projektu na životní prostředí. Ostatně chránit přírodní dědictví na Odře se v koaliční smlouvě zavázala i nová spolková vláda.

Zato na polské straně je příprava v plném proudu a už jsou stanoveny další etapy výstavby. Už v roce 2023 tak má být na úrovni národního parku rozšířeno a přestavěno 60 náspů a tři příčné valy s délkou téměř dva kilometry. Osud řeky Odry v německo-polském pohraničí je proto nejistý, uzavírá svou reportáž deník Die Welt. 

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách, připravil ho Jakub Rerich.

Dokáže francouzský prezident Macron v klíčovém roce své vlády zvládnout hned tři role naráz? Britské charitativní organizace vyzývají vládu v Londýně, aby přehodnotila svoji migrační politiku. A proč se Indie začala zajímat o dříve opomíjené Andamanské a Nikobarské ostrovy?