Koncem jara můžeme virus zastavit, pokud se nás hodně naočkuje, věří epidemiolog Smejkal

4. leden 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Petr Smejkal
0:00
/
0:00

Česká republika je v pátém, nejvyšším stupni systému PES. V některých krajích se součet rizikových ukazatelů blíží maximu a náznaky zlepšení jsou jen lokální a krátkodobé. Epidemiolog Petr Smejkal vidí více příčin, proč vládní protiepidemická opatření nezabírají. „Samozřejmě nejsme ideálním národem, který vždy přesně dělá to, co praví zákon. To má i historické důvody, protože jsme tu měli špatné vlády, kterým jsme nevěřili,“ říká.

Nedůvěra veřejnosti podle něj pramení z toho, že v minulém roce se pravidla často měnily a vláda špatně komunikovala. Smejkal nyní vidí naději v tom, že se lidé a politici konečně poučili v tom, že ke zpřísňování a rozvolňovaní opatření nelze přistupovat stylem brzda-plyn.

Čtěte také

„Současná situace je špatná. Ale nemůžu říct, že mě to překvapuje, a myslím, že nejsem sám. Jen doufám, že jsou to poslední kritické tři neděle. A pak už se do této situace nikdy nevrátíme,“ věří Smejkal.

Zdůrazňuje proto nutnost masivního testování a trasování s pomocí moderních technologií, jako se to děje v Číně a v dalších asijských zemích. „Lepším příkladem je demokratická Jižní Korea – to je ten důvod, proč to zvládají lépe než my: nešli cestou-brzda plyn v zavádění a uvolňování lockdownu,“ upozorňuje.

Vláda by měla pozitivně motivovat k testování. V karanténě mají lidé pobírat stejnou mzdu. Neměli by se bát uvádět kontakty.
Petr Smejkal

„Vláda by měla pozitivně motivovat, aby se lidé nechávali testovat. Když někdo je v karanténě, musí pobírat stejnou mzdu a neměl by se bát uvádět své kontakty, aby je nevyřadil z práce,“ pokračuje s tím, že v některých západních zemích je za test i finanční odměna.

Smejkal poukazuje na to, že polovina pozitivně testovaných nemá příznaky – právě ty je nutné zachytávat, aby virus nepřenášeli na rizikové osoby. Zároveň je stále poměrně vysoké procento pozitivních testů.

Mortalita koronaviru je daleko vyšší než u chřipky, pohybuje se okolo jednoho procenta, a to už od začátku epidemie. Celosvětově je ale vyšší, protože závisí na kvalitě daného zdravotního systému.

Konec je blízko?

O pacienty s covidem se starají také v Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM), jak ale Smejkal vysvětluje, problémem jsou hlavně nakažení v řadách personálu: „Jsou kliniky, které dávají horko těžko dohromady služby, protože před Vánoci počet izolovaných narostl,“ uvádí hlavní epidemiolog IKEMu.

Čtěte také

„Očkování je hlavní naděje, jak s tím vším skončit. Pokud se nás hodně naočkuje, tak koncem jara nebo během léta můžeme proud viru populací úplně zastavit,“ míní epidemiolog s tím, že očkování by mělo vydržet nejméně jeden rok, ale možná i déle.

K dosažení kolektivní imunity je ovšem třeba naočkovat více než 60 procent populace. „Jsme skeptický národ, tak doufám v postupný rozjezd. Když lidé uvidí, že vakcína funguje a nic se neděje, tak se ta nedůvěra překlopí. Mám pocit, že se tak děje už teď,“ věří Smejkal.

Kromě logistického zvládnutí vakcinace je potřeba i kvalitní komunikace směrem k veřejnosti, do kampaně by se vedle politiků měli zapojit také umělci a známé osobnosti.

V lednu se budou očkovat především zdravotníci, od února by se mělo dostat na pacienty a ohrožené skupiny. „Pokud budeme po rozvolnění pokračovat v masivním testování a trasování, dostaneme se do situace, která pořád nebude dobrá, ale už ne tak špatná jako teď,“ věří Smejkal.

Poslechněte si celý rozhovor v záznamu Interview Plus.

Spustit audio

Související