Komunisty zakázaný spisovatel Mojmír Klánský a jeho strhující výpověď o kolektivizaci 50. let

8. duben 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Prozaik Mojmír Klánský

Sto let uplyne letos v dubnu od narození spisovatele Mojmíra Klánského. Autora mistrovské prózy o násilné kolektivizaci českého venkova v 50. letech s názvem Vyhnanství. Mojmír Klánský toho ale napsal daleko víc, jak připomene v pořadu Portréty historik Eduard Burget.

Albatros (Mojmír Klánský)

„V průběhu rozhovoru mezi Klánským a námi mu bylo dáno jasně na srozuměnou, kdo z nás kde a na čí straně stojí,“ zapsal šroubovanou češtinou do hlášení pracovník Státní bezpečnosti Ivan Masár.

Stalo se v úterý 2. srpna 1983, kdy estébáci objížděli různé odpůrce komunistického režimu, aby je odradili od pokusu připomínat 15. výročí okupace Československa ze srpna 1968. Namířili si to i do Masečína, kde na své chatě žil „zakázaný“ spisovatel Mojmír Klánský.

Byla to poslední návštěva Státní bezpečnosti u tehdy 62letého Mojmíra Klánského. Za pár týdnů zemřel na selhání srdce. Česká literatura přišla o jednoho z řady talentovaných prozaiků, kteří by toho určitě hodně napsali – kdyby je na cestě životem nepotkala komunistická totalita.

Strhující výpověď Vyhnanství

Po Klánském zůstalo dílo, které připomíná spíše torzo: román Sedm dní z roku 1963, ve kterém už některé z postav vyslovují pochybnosti o způsobu, jakým je u nás budován socialismus. A pak zejména rozsahem nevelká, ale významem zásadní próza Vyhnanství.

Je to příběh sedláka vyštvaného v 50. letech z rodné usedlosti, ale do značné míry nezlomeného, s neuvěřitelnou vůlí k hospodaření. Strhující výpověď o kolektivizaci vyšla poprvé ve strojopisu v roce 1973 ve Vaculíkově Edici Petlice, potom v exilu v Kolíně nad Rýnem (1976), v Praze v roce 1990. A až roku 2012 se vydání dočkal Klánského román Albatros.

Rozhlasová průkazka Mojmíra Klánského

Po roce 1990 se práce Mojmíra Klánského objevily i ve vysílání rozhlasu – třeba jeho nikdy tiskem nevydaná próza Filip.

Rozhlas tak splatil malý dluh svému bývalému kolegovi; Klánský v něm pracoval v letech 1947 až 1953 v různých funkcích, nakonec jako vedoucí uměleckého programu. Později působil v Květech, Besedě a Zemědělských novinách. Právě tam se s ním potkal i Přemek Podlaha, kterého Klánský učil novinařinu. „Skvělý češtinář a moudrý člověk,“ vzpomínal Podlaha.

Ta poslední návštěva Státní bezpečnosti u Mojmíra Klánského byla skutečně „jasná“, jak se ostatně psalo v hlášení.

Klánský otevřeně obhajoval reformy roku 1968, kritizoval korupci v Československu a věčný nedostatek nějakého zboží – a v reakci na aktuální situaci v Sovětském svazu, kde se do čela státu dostal nejvyšší představitel KGB Jurij Andropov, se estébáků poněkud přidrzle zeptal, zda se něco podobného nechystá také u nás. Státní bezpečnost nasbírala za osm let na Klánského na 500 stran různých zpráv.

Poslechněte si celý pořad Davida Hertla v audiu.

autor: David Hertl
Spustit audio

Související