Komplementární medicína není v opozici s tou konvenční, říká „lékařka z vrtulníku“ Kristina Höschlová

25. září 2025

„Je to cesta, ve které pokračuji, rozhodně ne zlom,“ říká dřív lékařka urgentní medicíny, dnes zakladatelka mezinárodního institutu komplementární medicíny Kristina Höschlová. „Vždy mi přišlo velice zajímavé, že medicína skýtá nekonečné možnosti nahlížení na zdraví člověka.“

„Šlo to ruku v ruce i s mými cestami, kdy jsem poznávala jiné kultury a tradice. Člověk tak zjistí, že všude jsou lidé nemocní, ale že se i tam uzdravují, přestože používají jiné přístupy. To mě fascinovalo.“ 

Čtěte také

„Vlastně mám problém, pokud jsem konfrontována s lidmi, kteří stále vnímají komplementární medicínu v opozici s tou konvenční. Ale přece už jen to slovo komplementární znamená doplňková.“

Rozhodnutí odejít z pozice „lékařky z vrtulníku“ rozhodně nebylo jednoduché a trvalo zhruba 12 let. „Ozývaly se samozřejmě vnitřní hlasy, které odrážejí přirozenou lidskou lenost a pohodlnost – takovéto: ,Tady to znám, vím, jak to chodí, už mě nic nestresuje, tak proč bych ,lezla z vytopených světnic někam do vánice‘?“

„To všechno jsou archetypálně vryté tendence, ale pak přijdou další, což je třeba identifikace ega. Takovéto: ,Mám ve společnosti nějaký kredit, postavení, nálepku doktorky z vrtulníku – ale co ze mě zbyde, když jí nebudu‘?“ Popisuje s tím, že podobný rozpor jistě řeší mnoho dalších lidí a dodává, že je nebezpečné, pokud problémy neřešíme a necháváme vybublat.

Čtěte také

„Asi mám tu výhodu, že mám celoživotně mezi svými hodnotami na nejvyšších příčkách, postavenou vnitřní svobodu, která je nekompatibilní se strachem.“

„A ve chvíli, kdy lpíte na nějaké své pozici či společenském kreditu, tak už to samotné neustále generuje podprahový strach. Strach z toho, jestli budu pak zas uznávaná, jestli budu mít ,dost slávy‘, peněz, pozornosti a tak dále.“

A tak jsem skočila do vody

Podobné úvahy Höschlovou trápily jen tak dlouho, dokud si neřekla, že i kdyby něco z toho ztratila, stále je podstatné, že se vlastně nic nemění, stále to bude ona.

Čtěte také

„Toto poznání ve mně také přineslo neskutečnou vnitřní radost a svobodu. Toto cvičení mě pak krásně připravilo na moment, kdy se celá situace poskládala tak, že se mi najednou otevřela nová cesta. V tu chvíli musí být člověk odvážný, pustit se, a skočit do vody – a to do studené, nebo takové, o které předem neví, jaká vlastně doopravdy bude,“ pokračuje.

Höschlová buduje svůj institut už třetím rokem, a to na třech základních pilířích. „Od invazivity ke vnímavosti, respekt k přirozenému řádu života na zemi, kterého jsme součástí. A pak je to důvěra v sebeuzdravovací schopnosti našeho těla a mysli,“ uzavírá. 

Víc se dozvíte v audiozáznamu pořadu Hovory, ptá se Tatina Čabáková.

Spustit audio

    Mohlo by vás zajímat

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

    Václav Žmolík, moderátor

    ze_světa_lesních_samot.jpg

    Zmizelá osada

    Koupit

    Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.