Kompetence prezidenta jmenovat členy bankovní rady je riziková, shodují se politici

Návrh předložený ministrem Jiřím Dienstbierem počítá s tím, že hlavu státu bude někdo další korigovat, například při jmenování členů bankovní rady České národní banky.

„Chceme zvolit nový model pro příštího prezidenta, nikoli pro toho současného, protože bychom vstupovali do jeho práv,“ upřesnil v pořadu Pro a proti předseda ústavně-právního výboru Sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD).

Podle něj je třeba, aby prezident byl omezen při výběru členů bankovní rady, ale v plánu je naopak posílit jeho pravomoci při jmenování předsedů a místopředsedů Nejvyššího soudu.

„Naše Ústava, přesto v jakém kvapíku vznikala, je kvalitní, ale uplynulo více než 20 let a řada věcí si zasluhuje zpřesnění, ale pokud nebudou přijata, nestane se nic hrozného,“ chválil Tejc.

Snaha korigovat kompetence prezidenta pro jmenování členů bankovní rady existuje už roky, vysvětlil poslanec. „Společně s Bohuslavem Sobotkou jsme se snažili přesvědčit tehdejšího premiéra Nečase a další. Pozměňovací návrh jsme tehdy předložili, ale bohužel jsme pro něj nebyli schopni získat podporu.“

Tejc: „Vzniká velké riziko: každý prezidentský kandidát potřebuje prostředky ve výši desítek milionů korun na volební kampaň, což nepochybně může vést k riziku spočívajícím v tom, že finanční skupiny, které mají zájem mít vliv na fungování bankovní rady, mohou podpořit kandidáty výměnou za to, že budou nominováni lidé blízcí těmto finančním skupinám. Toto riziko u nepřímé volby prezidenta nebylo, nyní tady je.“

Předsedkyně stálé komise Senátu pro Ústavu a parlamentní procedury Eliška Wagnerová (SZ) považuje samu přímou volbu hlavy státu za nesystémový prvek v parlamentním systému.

Tejcem zmíněné riziko, že finanční skupiny se budou snažit ovlivnit a podpořit prezidentského kandidáta výměnou za příhodné personální změny v bankovní radě České národní banky, uznává.

Wagnerová: „Toto riziko zde nepochybně existuje, dokonce se určitě tyto vlivy i při minulých volbách uplatnily, o tom se dosti běžně píše. Nechci to sama tvrdit, ale pravdou je, že se o tom spekulovalo novinářsky: o spojení firmy Lukoil a se silnými ekonomickými hráči, kteří mají bezpochyby napojení na finanční instituce, a mají zájem na tom, aby se do rady dostal ten či onen kandidát.“

Senátorka je přesvědčená, že by nemělo být korporacím povoleno financovat volební kampaně. „Korporace nejsou voliči, voliči jsou pouze fyzické osoby. Dary na tyto kampaně by měly být přijímány pouze od fyzických osob.“

K novele Ústavy má výhrady především systémové. „Novela neomezuje jenom prezidenta, ale otevírá také další a velmi sporné otázky, a ty sporně upravuje,“ tvrdí Wagnerová.

I když změny nejsou příliš velké, jde zde o fakticitu, „která přechyluje parlamentní systém k poloprezidentskému systému, který naše Ústava nepředjímala,“ varovala senátorka.

„Naše Ústava plánuje systém parlamentní, a byť jsou tam i cizí prvky, přesto je její základ v parlamentním systému,“ připomněla ústřední myšlenku nejdůležitějšího státního dokumentu Eliška Wagnerová.