Komise se ptá i na Babišův SynBiol. Mohl by ji zajímat pro nedovolenou veřejnou podporu, míní expert
Evropská komise se doptává českých úřadů na řešení možného střetu zájmů premiéra a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše. „Není to asi něco, co by automaticky mělo znamenat, že je něco špatně. Na druhé straně může to samozřejmě zahrnovat i zkoumání, jestli byly některé věci naplněny v souladu s evropským právem,“ vysvětluje pro Český rozhlas Plus Michal Říha z Katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy.
Evropská komise řeší hlavně to, zda převod Agrofertu do svěřenského fondu skutečně odstraňuje riziko přímého, nebo nepřímého prospěchu nebo vlivu. Brusel se podle dostupných informací nezajímá jen o samotný Agrofert, ale i o další firmy spojované s Babišem, například SynBiol, pod který spadá také investiční skupina Hartenberg Holding... Co to znamená, když Evropská komise chce další vysvětlení k vyloučení Babišova střetu zájmů? Je to běžná součást komunikace, nebo signál, že dosavadní odpovědi nepovažuje za dostatečné?
Je to běžný postup, kdy informace, které byly dosud poskytnuty, nebyly třeba úplné, komplexní. Nebo v rámci odpovědí vyvstaly nějaké další otázky a je potřeba zkoumat širší kontext některých informací týkajících se třeba českého trustového práva, obecně právní úpravy střetu zájmů v České republice.
Čtěte také
Není to něco, co by automaticky mělo znamenat, že je něco špatně. Na druhé straně to může samozřejmě zahrnovat i zkoumání, jestli byly některé věci naplněny v souladu s evropským právem.
Může se lišit český a evropský pohled na to, co je to střet zájmů?
Jednoduchá odpověď je, že by neměl. A pravděpodobně se ani neliší.
V případě ustanovení v rámci české legislativy střet zájmů upravuje jak evropské, tak národní dotace v rámci jednoho ustanovení. Není tam rozlišeno, že v případě českých dotací vyplacený zisk českého státního rozpočtu se rozumí střetem zájmů tohle a v případě evropských dotací se tím rozumí něco jiného. Toto v českém zákoně není.
Na Slovensku takovou úpravu mají v rámci trestního práva, nicméně v České republice toto není.
Pokud mají být pravidla jednotná – a vychází se z toho, že jsou jednotná – tak by měla vycházet z evropského finančního nařízení a doprovodných sdělení Evropské komise, které vykládají střet zájmů. Měli bychom tedy vycházet z jednotného výkladu střetu zájmů.
Otázka dalších společností
Evropská komise se podle dopisu neptá jen na samotný fond, do kterého vložil premiér Babiš Agrofert, ale i na další společnosti jako SynBiol nebo Hartenberg Holding. Mohou být z pohledu evropského práva důležité i tyto širší ekonomické vazby?
Určitě je to relevantní, protože opět mluvíme o střetu zájmů. V případě Agrofertu se zejména mluvilo o střetu zájmů v souvislosti s dotacemi, které jsou takzvaně nárokové, vyplácené na podporu zemědělců.
Čtěte také
Tam jsou pravidla relativně jednoduchá z toho důvodu, že Evropská unie stanoví pravidla pro podporu zemědělců. Pokud pravidla jsou splněna, tak tam není žádná diskrece ze strany členského státu, jestli vyplatit, nebo nevyplatit. To znamená, není tam už prostor pro realizaci střetu zájmů.
Toto ale Česká republika řekla, že i na tyto dotace se bude střet zájmů uplatňovat. Tím pádem se vylučují držitelé těchto podniků z možnosti čerpat takové dotace. To je nicméně vnitrostátní rozhodnutí, které jde nad rámec evropské úpravy.
A v případě ostatních soutěžitelů se normálně zkoumá střet zájmů tak, jak by se zkoumat měl. To znamená, že je jedno, jestli jsou v rámci svěřenského fondu, nebo nejsou. Je to situace, kdy jejich vlastník nebo někdo, kdo je kontroluje, se dostává do řídící pozice, může těmto podnikům poskytovat dotace, nebo jim zajišťovat nějakou výhodu. A v takovém případě by neměl být příjemcem těchto dotací.
A je pak na posouzení, jestli k tomu střetu zájmů dochází, nebo nedochází.
Právě SynBiol nebo i Hartenberg Holding, který patří pod SynBiol, nejsou příjemci přímo dotací, na to se neustále odvolává i premiér Andrej Babiš. Ale provozují síť zdravotnických zařízení a jsou tedy příjemci veřejného zdravotního pojištění. Hraje to v tom nějakou roli? Může tady být střet zájmů z pohledu jak českého, tak evropského práva?
Co se týká českého práva, tak zákon o střetu zájmů mluví o dotacích, mluví o veřejných zakázkách. Čerpání prostředků z veřejného pojištění zřejmě pod toto ustanovení podřídit nelze. Nicméně je to formální pohled.
V případě evropského práva se více uplatňuje pohled komplexní, který není úplně tak právnický. To znamená: Nebudeme se dívat na konkrétní stranu a budeme se dívat na to, jaké to má reálné dopady v tomto fungování.
Čtěte také
To znamená: Nebudeme se dívat na konkrétní stranu a budeme se dívat na to, jaké to má reálné dopady v tomto fungování.
Je tedy možné, že Evropská komise se bude dívat i na čerpání těchto prostředků extenzivně. Nicméně úprava zdravotního pojištění je mimo kompetence Unie. To je první komplikace.
Na druhé straně tyto podniky nějakým způsobem fungují v rámci vnitřního trhu Unie, jsou v konkurenčním prostředí pro podobné podniky z Německa, Polska, Slovenska. Tím pádem, pokud by dostávaly z veřejných rozpočtů takové prostředky, tak by bylo možné se na to dívat perspektivou nedovolené veřejné podpory v rámci hospodářské soutěže. A tento aspekt už zase spadá do kompetence Evropské unie. Je to otázka rovných podmínek soutěže soutěžitelů v rámci vnitřního trhu.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
