Komentátor Černý: Turné po Evropě i G7 v Hirošimě se Zelenskému vyplatily. Jednoznačně ho podpořila i Indie

„Zelenskyj na svých posledních diplomatických misích pochodil v zásadě dobře. Vyplatila se mu nejenom cesta do Hirošimi na summit G7, ale i evropské turné a zastávka v saúdskoarabské Džiddě, kde se potkal se zástupci arabských států,“ říká v pořadu Jak to vidí... zahraničněpolitický komentátor Adam Černý.

Čtěte také

Analytik Jan Ludvík: S konvenční válkou už Západ nepočítal. Transformace armád potrvá roky

Schůzka zástupců nejvyspělejších ekonomik světa byla podle něj významná hlavně proto, že se Zelenskému dostalo nejenom jednoznačné podpory, ale zazněly tam i zcela praktické informace. Jako třeba to, že Spojené státy už nemají námitky, aby se na Ukrajinu dopravily letouny F-16.

„V budoucnu by je ovšem neměly dodat Spojené státy, ale zřejmě Nizozemsko nebo Dánsko, což by byl samozřejmě zásadní posun ve vojenské podpoře Ukrajiny a v její obraně před ruskou agresí,“ dodává Černý.

Obrat Indie, váhající Brazílie

Zajímavým aspektem je podle něj i to, že summitu G7 se účastnily i země, které nejsou součástí skupiny. „Se Zelenským se například setkal indický premiér Naréndra Módí, což rozhodně není bez významu, vezmeme-li v úvahu, že Indie je velká asijská mocnost, která má velmi dobré vztahy s Čínou a zbraněmi a ropou ji zásobuje Rusko.“

Základem pro to všechno je podle Černého důležitý argument, na kterém se shodují i země, které mají vlažný postoj k rusko-ukrajinskému konfliktu, že je prakticky nepřijatelné, aby se násilným způsobem měnily hranice zemí. „A to je přesně to, o co se Rusko stále vůči Ukrajině snaží. Přesto třeba postoj Brazílie, která byla rovněž na summitu G7 přítomna, zůstává více než vlažný. Zatímco u Indie je posun zřejmý, v případě Brazílie to bude ještě chtít nějaký čas.“

Zvláštní postoj k celé věci zaujímá ale hlavně Čína. Podle prohlášení skupiny G7 by měla na Rusko naléhat, aby zastavilo svou vojenskou agresi a stáhlo své vojáky z Ukrajiny. Peking to však označuje za vměšování se do vnitřních záležitostí země.

Pragmatická Čína

„I Čína sdílí názor, že není možné porušovat územní integritu zemí, což má ale důležitý vnitropolitický podtext, protože takto ona chápe svůj vztah k Tchaj-wanu, který pokládá za svoji součást. Roli hraje i její vztah k Rusku, který je stvrzen loňskou deklarací o partnerství, které je podle oficiální formulace bez limitů. Čili ten vztah je jasný. Protesty vůči prohlášení G7 pak vyplývají z toho, že se Čína tváří, že Rusko nepodporuje a že se zdržuje ovlivňování celé záležitosti,“ vysvětluje Černý.

Čtěte také

iROZHLAS

Peking by měl tlačit na Rusko, aby zastavilo agresi, shodli se lídři G7. Na summit dorazil i Zelenskyj

Ale i tady je patrný jistý vývoj. „Tlak na Čínu, aby k tomu zaujala jasnější postoj, vyústil v to, že Čína v posledních týdnech prezentovala i svůj vlastní mírový plán pro Ukrajinu a vyslala do Kyjeva svého zvláštního velvyslance. Vhodné je v tomto kontextu připomenout projekt nové hedvábné stezky, kde jednou z obchodních tras měla být právě Ukrajina. Po vypuknutí války samozřejmě převážily vazby vůči Rusku, ale Ukrajina nebyla v čínském uvažování bezvýznamná.“

Dokladem toho, jak promyšleně Čína postupuje, je i nedávný summit Číny s pěti zástupci středoasijských zemí. „Nejenom, že to odhalilo upadající vliv Ruska v těchto bývalých postsovětských zemích, ale byly tu dohodnuty i velmi praktické věci, například miliardový projekt železnice, která by vedla do Evropy, ale mimo území Ruska. To znamená, že by se vyhnula území, na které se vztahují západní sankce. Čína tedy na jedné straně nechce izolovat svého důležitého spojence, na druhé straně ale neváhá rozšiřovat svůj vliv tam, kde to Rusko omezuje,“ uzavírá Adam Černý.