Komentátor Adam Černý: Piráti utrpěli velký hák na pravé oko. Přesto by měli jít do vlády. Nakročeno mají jako kdysi němečtí Zelení
Sestavení nové vlády řeší politici na obou stranách česko-německé hranice. Jak pokračují povolební vyjednávání v Německu? A co mají společného Piráti s německými Zelenými?
Ustavování nové německé koalice se rýsuje překvapivě snadno. Poprvé od 50. let by měla mít tři strany. „Jde o velmi nesourodý spolek,“ připomíná v pořadu Jak to vidí... komentátor Adam Černý.
„Zvláště Zelení a FDP vůči sobě chovají ideovou i osobní nevraživost a podezřívavost. Převažuje ale moment, že se musejí dát dohromady.“ V tomto kontextu může být zajímavé srovnání německých Zelených s českými Piráty.
Kecky vs. dredy
„Němečtí Zelení se zrodili z mimoparlamentní opozice. Byla to směs pacifistů a ochránců životního prostředí. Naladěni byli někdy až antisystémově. Proto byli velmi podezřelí v očích zavedených politických stran. Navíc ještě vypadali jinak.“
Stejně jako u českých Pirátů šlo o zástupce mladší generace. „Když poprvé zasedli v Bundestagu v roce 1983, měli dlouhé vlasy, kecky a svetry, což se v politice tenkrát ještě nenosilo,“ naráží Černý na předsedu Pirátů s dredy.
Piráti by do vlády jít měli
Stejně jako Piráti i němečtí Zelení působili v opozici. „Být v opozici je nesmírně náročné. Druhá věc ale je přejít k odpovědnosti, kdy prostě nemůžete prosadit všechno. Piráti navíc ve volbách utrpěli velký hák na pravé oko.“
„Řada jejich kandidátů byla vykroužkovaná. A teď stojí před rozhodnutím, zda sedět venku ve společnosti hnutí ANO a SPD, se kterými nechtěli mít nic společného, a navíc jejich nejbližší spojenec STAN ve vládě bude.“
Čtěte také
„To je bez debat velice nekonformní situace, která by Piráty měla vést k tomu, že by do vlády měli jít, i když to tam nebudou mít jednoduché.“ Pro doplnění němečtí Zelení vstoupili do Evropského parlamentu v roce 1979, do Bundestagu v roce 1983 a až v roce 1998 do vlády.
„Nabrali tedy spoustu zkušeností, jak se dělá politika z odpovědné, exekutivní úrovně. Přesto je čekala existenciální zkouška, když se NATO rozhodovalo, zda v kosovsko-jugoslávské krizi použije sílu. Po velkých vnitřních diskuzích se pro toto řešení tenkrát vyslovila i strana Zelených. A takových rozhodnutí děláte ve vládě každý den řadu,“ uzavírá Adam Černý.
Další témata rozhovoru: končící předseda Bundestagu Wolfgang Schäuble a jeho vliv na německou politiku; sestavování vlády v Německu; Éric Zemmour jako možný vyzyvatel Emmanuela Macrona v prezidentských volbách ve Francii; soud s Matteem Salvinim.
Související
-
Přepis: Jak to vidí Adam Černý – 26. října 2021
Hostem byl zahraničněpolitický komentátor Adam Černý.
-
Ivan Hoffman: Němečtí politici zdůrazňují respekt. Nevyvyšovat se nad druhé je hezký trend
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier uctil památku československých výsadkářů, kteří padli v boji s nacisty. Gesto ukazuje dobré česko-německé vztahy. Jak je udržet?
-
Jiří Hošek: Zahraniční média komentují dění v Česku. Poselství voleb se jim ale zachytit nepodařilo
Překotné dění kolem voleb a sestavování vlády, komplikované zdravotním stavem prezidenta, sledují i v zahraničí. V jakém duchu o vnitropolitickém dění v Česku informují?