Komentátor Adam Černý: Piráti utrpěli velký hák na pravé oko. Přesto by měli jít do vlády. Nakročeno mají jako kdysi němečtí Zelení

26. říjen 2021

Sestavení nové vlády řeší politici na obou stranách česko-německé hranice. Jak pokračují povolební vyjednávání v Německu? A co mají společného Piráti s německými Zelenými?

Ustavování nové německé koalice se rýsuje překvapivě snadno. Poprvé od 50. let by měla mít tři strany. „Jde o velmi nesourodý spolek,“ připomíná v pořadu Jak to vidí... komentátor Adam Černý.

Zvláště Zelení a FDP vůči sobě chovají ideovou i osobní nevraživost a podezřívavost. Převažuje ale moment, že se musejí dát dohromady.“ V tomto kontextu může být zajímavé srovnání německých Zelených s českými Piráty.

Kecky vs. dredy

Němečtí Zelení se zrodili z mimoparlamentní opozice. Byla to směs pacifistů a ochránců životního prostředí. Naladěni byli někdy až antisystémově. Proto byli velmi podezřelí v očích zavedených politických stran. Navíc ještě vypadali jinak.

Stejně jako u českých Pirátů šlo o zástupce mladší generace. Když poprvé zasedli v Bundestagu v roce 1983, měli dlouhé vlasy, kecky a svetry, což se v politice tenkrát ještě nenosilo,“ naráží Černý na předsedu Pirátů s dredy.

Piráti by do vlády jít měli

Stejně jako Piráti i němečtí Zelení působili v opozici. Být v opozici je nesmírně náročné. Druhá věc ale je přejít k odpovědnosti, kdy prostě nemůžete prosadit všechno. Piráti navíc ve volbách utrpěli velký hák na pravé oko.

Řada jejich kandidátů byla vykroužkovaná. A teď stojí před rozhodnutím, zda sedět venku ve společnosti hnutí ANO a SPD, se kterými nechtěli mít nic společného, a navíc jejich nejbližší spojenec STAN ve vládě bude.

Čtěte také

To je bez debat velice nekonformní situace, která by Piráty měla vést k tomu, že by do vlády měli jít, i když to tam nebudou mít jednoduché.“ Pro doplnění němečtí Zelení vstoupili do Evropského parlamentu v roce 1979, do Bundestagu v roce 1983 a až v roce 1998 do vlády.

Nabrali tedy spoustu zkušeností, jak se dělá politika z odpovědné, exekutivní úrovně. Přesto je čekala existenciální zkouška, když se NATO rozhodovalo, zda v kosovsko-jugoslávské krizi použije sílu. Po velkých vnitřních diskuzích se pro toto řešení tenkrát vyslovila i strana Zelených. A takových rozhodnutí děláte ve vládě každý den řadu, uzavírá Adam Černý.

Další témata rozhovoru: končící předseda Bundestagu Wolfgang Schäuble a jeho vliv na německou politiku; sestavování vlády v Německu; Éric Zemmour jako možný vyzyvatel Emmanuela Macrona v prezidentských volbách ve Francii; soud s Matteem Salvinim.

Spustit audio

Související