Kolumbie se za vlády Petra rozdělila na dva tábory. Velké podvody ve volbách nebyly, říká krajanka

17. červenec 2026

Eliška Krausová odjela v létě 1968 na několik měsíců do Kolumbie zdokonalit se ve španělštině. Kvůli invazi vojsk Varšavského paktu tam ale neplánovaně zůstala a zemi neopustila ani po pádu Sovětského svazu. Jak nyní vypadá tamní politická situace? „Polovina Kolumbijců volila jednoho kandidáta a skoro stejná polovina toho druhého,“ shrnuje dění v pátečních Hovorech Českého rozhlasu Plus pedagožka na univerzitě v Bogotě.

Společnost se podle Krausové postupně dělila během posledních čtyř let: „Za vlády Gustava Petra, našeho aktuálního prezidenta, se Kolumbie rozdělila na dva velké tábory, daleko víc, než kdy předtím.“

Čtěte také

Za vinu to dává právě Petrovi. „Co on chtěl, bylo spojit Kolumbii. Udělat z ní stát, kde není válka, kde je mír, kde všichni budou žít dobře, spokojeně a v blahobytu. To pořád opakoval. Ale podařilo se mu přesně to opačné,“ popisuje.

Po sečtení výsledků také začala dosluhující hlava státu tvrdit, že volby provázely podvody a nejasnosti. To popřeli mezinárodní pozorovatelé ze Spojených států a Evropské unie, podle kterých byl systém spolehlivý. A nesouhlasí s tím ani krajanka.

„Já jsem si na 99 procent jistá, že velké podvody nebyly. Malé podvody jsou vždy – nevím, jestli ve všech zemích, ale v Kolumbii vždycky, v nějaké vesnici se třeba objeví hlasy, které tam být nemají – ale ten systém je velmi dobře vypracovaný a když to člověk porovná s jinými zeměmi, tak je strašně rychlý,“ chválí.

Ani vítěz voleb, krajně pravicový kandidát Abelardo de la Espriella, si neodpustil rozdělující výrok, když Petra osočil z plánování převratu k udržení moci. „Jejich vztah je velmi nepříjemný, a tím pádem se také vyhrocuje vztah všech Kolumbijců,“ hodnotí Krausová.

Je to relativní

Rozdělení společnosti způsobuje i řada interních problémů, proti kterým musí vláda bojovat. Rozhodně přitom nejde jen o drogové gangy a s nimi spojené násilí.

Čtěte také

„Také máme nejhorší inflaci. Petro říká, že máme nejmenší nezaměstnanost, to je velmi relativní. Záleží to na ekonomech, kteří to vysvětlí. Někteří říkají, že to je naopak. Ale je vidět, že situace není správná, není klidná, není dobrá a že inflace je obrovská,“ přibližuje lektorka.

De la Espriella koncem června vzkázal guerrillovým skupinám v zemi, že mají měsíc na kapitulaci. V opačném případě jim hrozí leteckou ofenzívou. „Vojsko i policie se z velké části změnily a snížil se jejich počet,“ podotýká.

„To bylo něco, co nás udivovalo během celé vlády Gustava Petra, že každým rokem se snižoval počet generálů, a tím pádem se snižoval počet všech ostatních členů jak vojska, tak policie. A my si myslíme, že je to jeden z důvodů, proč je tam teď tak nebezpečno a proč tam ty gangy opravdu řádí,“ vysvětluje.

„Ale v tom případě nový prezident, který začne za pár dní, k tomu nemá vojsko a nesežene ho tak rychle. A policii taky ne. Takže nevím, s kým počítá,“ dodává Krausová.

Celé Hovory si poslechněte na začátku článku. Ptal se Vladimír Kroc.

autoři: Vladimír Kroc , dci
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.