Kolotoč uvádí se v pohyb tlakem obíhajícího sluhy. Na světově unikátním letenském kolotoči se Pražané svezou už v roce 2016

28. únor 2015

Flora nebo Šemík – tak se jmenují dřevění pouťoví koně s vyřezávanou hlavou a skleněnýma očima. Na pražské Letné se na nich na tamním karuselu projížděly celé generace dětí i dospělých.

Dnes je nejstarší podlahový kolotoč v Evropě zabedněný a jen nejnutnější oprava z konce minulého století zabránila tomu, že se úplně nerozpadl.

Národní technické muzeum se ale rozhodlo, že ho zrekonstruuje. A už v příštím roce se na něm prý Pražané znovu povozí! O historii tohoto unikátního kolotoče, ale i o pražských poutích je další Historie Plus.

Je to vlastně docela nenápadná stavba na samém kraji Letné. Právě tady, nedaleko Národního technického muzea, končila před víc jak 100 lety lanová dráha.

Pražané se po ní mohli od roku 1891 nechat pohodlně vyvézt od řetězového mostu císaře Františka Josefa na Letenskou pláň. Na lanovku tu navazovala Křižíkova elektrická dráha, vedoucí do Královské obory.

A čekání na „spoj“ si výletníci mohli krátit nejen v blízkém hostinci, ale také u zdejšího kolotoče.

Lánová i Křižíkova dráha jsou dávno minulostí, kolotoč tu však stojí dál. Jeho dřevěný plášť vypadá na první pohled zachovale, jeho rolety jsou ale zatažené…

Naskakovati na modely a vyskakovati za jízdy je přísně zakázáno!

V jedné ze svých knih na tento kolotoč zavzpomínal Radko Pytlík:

„Koně v tomto starém letenském kolotoči měli dřevěnou vyřezávanou hlavu nasazenu na železné konstrukci; po těle byli potaženi pravou koňskou kůží, sešívanou až po kopyta. Uprostřed na hlavním sloupu u točny byly dřevěné figuríny tří rytířů v brnění.

Na světově unikátním, 123 starým letenském kolotoči se budou Pražané moci svézt už v roce 2016

Právě toto sousoší mělo připomínat starodávný původ tohoto kolotoče, nebo lépe karuselu. Pod rytířským sousoším se skvěla tabulka, že ,Naskakovati na modely a vyskakovati za jízdy je přísně zakázáno!‘“

Podle generálního ředitele Národního technického muzea Karla Ksandra je dnes letenský kolotoč zcela unikátní.

Jeho historie začíná rokem 1892, kdy ho na Královských Vinohradech postavil tesařský mistr Matěj Bílek. Už o dva roky později byl ale přenesen na Letnou. Podle zahraničních odborníků je dnes dokonce nejstarším dochovaným kolotočem tohoto typu na světě.

Na žádné pouti nesměl chybět kolotoč

Kolotoče s koňskými figurami ale samozřejmě vznikaly už dříve, jeden byl už na dvoře francouzského krále Ludvíka XIV.

Patřily ke šlechtickým zábavám, tzv. živý karusel byl i ve Valdštejnské jízdárně v Praze. Jezdci na koních zde v kruhu objížděli sloup, na kterém byly umístěny terče, a vrhali na ně kopí.

Od 19. století však už kolotoče patřily k pouťovým atrakcím a lidovým zábavám. Velkých poutí jen v Praze přitom bylo hned několik. Shrnul je Zdeněk Míka z Muzea hl. m. Prahy.

Tou první tradičně byla matějská pouť, která začíná v únoru na svátek sv. Matěje. Původně se ale slavila na dnešní Hanspaulce, kde stojí kostel zasvěcený tomuto světci. Teprve v 50. letech minulého století se stěhovala do Holešovic.

Po ní následovaly dnes už neznámé poutě josefská na dnešním Náměstí Republiky, po ní emauzská na Karlově náměstí nebo filipojakubská pouť na Smíchově.

Výjimečná byla svatojánská pouť, která začínala na Staroměstském náměstí a pokračovala přes Karlův most až na Hradčany. Také si nejdéle uchovala náboženský charakter, připomínala totiž sv. Jana Nepomuckého, který byl z Karlova mostu svržen do Vltavy.

Dnes je nejstarší podlahový kolotoč v Evropě zabedněný a jen nejnutnější oprava z konce minulého století zabránila tomu, že se úplně nerozpadl

Nejbujařejší poutí podle Zdeňka Míky naopak byla ta ve Hvězdě, o které dokonce skládal písničky populární pražský písničkář František Hajs.

A na žádné z těchto poutí, jak o tom svědčí i dobová vyobrazení, nemohl chybět kolotoč.

Letenský kolotoč uvezl i dospělé muže

Vraťme se však k tomu letenskému. Zajímavý byl i jeho původní pohon. Karel Ksandr cituje ze žádosti o stavební povolení z roku 1894, kdy se kolotoč stěhoval na Letnou:

„Kolotoč uvádí se v pohyb tlakem obíhajícího sluhy. Pro nepohodlnost zařízení tohoto zařídí pan majitel kolotoče pohyb strojní.“

To byl také důvod, proč později kolotoč poháněla elektřina. Však by také asi bylo nad síly „obíhajícího sluhy“, aby dokázal roztočit kolotoč s dvacítkou koní a lavicemi, na kterém se mohlo povozit až 35 lidí!

Letenský kolotoč přitom nebyl zdaleka určen jen pro děti. Svědčí o tom i různá velikost koní – někteří z nich unesli i dospělého muže.

Velká rekonstrukce

Letenský kolotoč vozil Pražany ještě v 90. letech minulého století, nakonec byl ale v havarijním stavu. V roce 1996 proto proběhla nezbytná rekonstrukce jeho dřevěné stavby.

Ředitel Národního technického muzea Karel Ksandr se už pochlubil dvěma opravenými koňskými figurami, které jsou v expozici

Velká a zásadní oprava se ale teprve chystá. Národní technické muzeum při ní musí zrekonstruovat nejen stavební části kolotoče, jeho točnu a pohonnou jednotku, ale především celý interiér a koně.

Právě jejich záchrana bude nejnáročnější, protože se jedná o kulturní památku a je třeba dodržet všechny restaurátorské postupy.

Koně budou rozebráni, ty části, které lze zachovat, budou znovu použity, koňské kůže, do kterých jsou koně „oblečeni“, se však budou muset zcela vyměnit. Oprava každé figury tak přijde až na stovky tisíc korun.

Na zahájení nezbytných oprav už pro letošní rok uvolnilo peníze Ministerstvo kultury, pomůže i Městská část Praha 7 a muzeum spolu s ní vyhlásilo veřejnou sbírku, na které se scházejí první desítky tisíc korun.

Kolotoč Pražanům

Z letenského karuselu ale po této opravě nebude jen muzejní exponát obehnaný provazy a přísně střežený kamerami, na který se lidé budou smět jen dívat z dálky.

Muzejníci ho chtějí Pražanům „vrátit“ tak, aby se na něm mohli znovu svézt – tedy alespoň občas.

Součástí zrekonstruovaného kolotoče bude i orchestrion

A na to, jak budou letenští koně po celkové opravě vypadat, se už dnes mohou podívat návštěvníci muzea v hlavní muzejní hale. Karel Ksandr se už pochlubil dvěma opravenými koňskými figurami, které jsou v expozici.

Součástí zrekonstruovaného kolotoče bude i orchestrion. Ne však ten původní, ten byl totiž před několika lety z karuselu ukraden.

Muzeum ale má ve svých sbírkách jiný, který byl vyroben v Lipsku na konci 1. světové války. I toto „mechanické piano“ si už mohou návštěvníci muzea poslechnout, a jako kdysi, i dnes se do něj házejí mince…

Národní technické muzeum počítá s tím, že Pražané na svém kolotoči na Letné znovu svezou už v roce 2016.

Poslechněte si Historii Plus kdykoli nahoře v článku nebo v iRadiu.

autor: Milena Štráfeldová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.