Kolik berou kolegové? Advokátka chválí zveřejňování, firmy navrhují řešit i rozdíly mezi regiony

Paní Rezlerová, proč Hospodářská komora považuje za dostačující to, jakým způsobem chce ministerstvo práce převést evropskou směrnici o transparentnosti odměňování do českého práva?

Jaroslava Rezlerová: Sama ta směrnice není úplně přesná, dává členským státům Evropské unie poměrně volnou ruku, jakým způsobem tu směrnici transponují. Takže my ten text, který připravilo ministerstvo práce, považujeme za dostatečný.

Čtěte také

Ženy málo mluví o svém přínosu, proto je učím pojmenovávat svou práci byznysovým jazykem, říká koučka Šamonilová Lauterbachová

Marie Janšová: Já jsem také spokojená s tím, že jde spíše o minimalistickou verzi transpozice do českého právního řádu. Už jenom proto, že si nikdo nepřejeme, aby na zaměstnavatele byly kladeny další a další nároky více, než je nezbytné. Což je bohužel české specifikum, že často přijímáme evropské normy přísněji, než je požadováno. Takže kvituji, že toto není ten případ.

V návrhu jako takovém mi chybí jedna věc. Osobně bych si přála, aby se trošičku více otevřela otázka objektivních kritérií, podle kterých může zaměstnavatel určovat výši mzdy jednotlivým zaměstnancům.

Není nic neznámého, že oproti jiným členským státům Evropské unie ta naše úprava, jak dnes platí, znemožňuje, aby zaměstnavatelé ve mzdě promítli cenu práce na lokálním trhu práce. To u nás prostě možné není.

Ta směrnice to vysloveně nezakazuje a my tuto možnost nevyužíváme, abychom tuhle otázku otevřeli.

Čtěte také

Problémy žen v práci jsou konečně víc vidět, říkají oceněné autorky knihy Pay Gap Homfray a Václavková

Paní Rezlerová, není chyba, že právě toto chybí v tom zmíněném návrhu ministerstva práce?

Rezlerová: Je to škoda. Je to chyba, protože jestli máte hotelový řetězec, kde ceny pokoje v Ostravě a v Praze jsou rozdílné a recepční v tom samém hotelovém řetězci by měla dostat za svoji práci stejnou mzdu, jako dostává ta pražská, tak to není úplně správně.

Mzdy vždycky zaměstnavatelé nastavují podle toho, jaká je regionální úroveň nejenom měst, ale i cen, jaká je kupní síla.

Tady souhlasím s kolegyní, trošku nám to chybí. Dokonce jsme navrhovali řešení, aby se tam konkrétně nemluvilo o regionalitě, ale o tom, aby byly přidány další objektivní, genderově neutrální kritéria, která by mohli potom zaměstnavatelé využít právě pro tyhle případy.

To by bylo řešení, paní Janšová?

Janšová: Ano, myslím, že to by přesně mohlo být řešení. Protože i ta směrnice počítá s tím, že vedle těch kritérií, o kterých hovoří, jako je složitost, odpovědnost práce a další, tak mohou zaměstnavatelé mít další genderově neutrální, objektivní kritéria.

Ale s tím bohužel ta česká právní úprava nepočítá, protože navazuje na stávající právní úpravu. A na tu už máme spoustu soudních rozhodnutí, máme už k tomu výklad. Je vždy fajn, když se nezačíná úplně na nule... Ale tady si říkám, že jsme tu možnost mohli využít.

Praxe ukáže

Přesto se obě domníváte, že propsání evropské směrnice o transparentnosti odměňování pomůže v Česku tomu, aby se ty mzdové rozdíly mezi ženami a muži začaly postupně dorovnávat, paní Rezlerová?

Rezlerová: To byla sugestivně položená otázka obsahující přímo odpověď.

Já bych řekla, že je to alespoň krok dobrým směrem. Jak moc to bude pomáhat, nevím. Pořád jsme v České republice v situaci, kdy rozdíly mezi platy a mzdami mužů a žen jsou relativně velké, kolem 16 až 17 procent.

Čtěte také

Klimatická krize zvětšuje rozdíly v příjmech mezi muži a ženami. Pay gap roste hlavně na venkově

Jakákoliv právní úprava, jakýkoliv krok směrem k tomu, aby se to narovnalo, je dobře. Jak moc to bude fungovat, nevím.

Já se vás tedy zeptám naprosto nesugestivně. Jak konkrétně ta evropská směrnice pomůže, že se rozdíly začnou dorovnávat?

Rezlerová: Vždy pomáhá, když zaměstnavatelé jasně a transparentně zveřejňují svoje platové nebo mzdové úrovně. Ve chvíli, kdy jste velká mezinárodní korporace, tak to stejně děláte, protože to máte ve standardech nebo v etickém kodexu.

A pro zaměstnance je vždy velmi příjemné, když ví, v jakém zhruba se pohybují rozpětí. Můžou si říct, jestli se do toho rozpětí dostávají, nebo jestli jsou nad ním. Myslím, že pokud bude větší transparentnost v tom, jaké úrovně mezd máme v nejrůznějších firmách, tak to může velice pomoct narovnání.

Jak výrazně pomůže změna podle vás, paní Janšová?

Janšová: Je to rozhodně krok správným směrem díky té transparentnosti, která nám v českém pracovním právu zatím chyběla. Tohle je skutečně novinka.

Čtěte také

Psycholožka: Workoholismus více ohrožuje ženy. Práci věnují maximum, chtějí dokázat, že na to mají

Není novinkou rovnost odměňování, tu už v českém zákoníku práce máme, my právníci s ní pracovat umíme, firmy mnohé ne až tak dobře. Ale velkým krokem vpřed je právě ta transparentnost.

Nutnost, že každý zaměstnavatel dnes bude muset vytvořit nejen systém odměňování, ale bude muset rozdělit všechny pracovní pozice, které má ve svém podniku, do kategorií, které umožňují srovnání podle hodnoty práce – to je novinka.

Věřím, že pokud to udělají zaměstnavatelé opravdu dobře a svědomitě, tak už jenom toto může ukázat v každé firmě nerovnosti.

Čtěte také

Dětské skupiny pomůžou s nedostatkem míst ve školkách, tvrdí MPSV. Kapacity nezvednete z roku na rok o desítky tisíc, oponuje starosta

To znamená, že by tam měla být potom snaha zaměstnavatelů narovnat ty podmínky. Takže tohle je rozhodně krok správným směrem. Zase až praxe ukáže, jak moc to pomůže.

Pomohou i otázky transparentnosti, lidé budou mít právo se doptávat na úroveň odměňování v té skupině, bude u určitých větších zaměstnavatelů povinný reporting rozdílů v odměňování. V tomto je to krok správným směrem.

Samozřejmě jen problém rozdílného odměňování žen a mužů leží samozřejmě i někde jinde, je to více strukturální otázka. Je to o délce rodičovské dovolené, možná stále o nedostatku zařízení pečující o mladší děti. To jsou všechno otázky, které k tomu vedou.

Jak složité bude pro české firmy novinku zavést? A je problém, že Česko transponuje tuto směrnici se zpožděním? Poslechněte si celé Pro a proti.