Koledy, které na vás půl roku řvou v obchoďácích, devalvují atmosféru Vánoc, myslí si hudební skladatelka Hlavenková

Ke klavíru mě občas museli nahánět, vzpomíná dnes s úsměvem pianistka Beata Hlavenková

Poslední lednový večer odehrála v našem Velkém studiu sama s pianem a za minimálního použití sampleru úžasný koncert. Nepopovídat si s ní by bylo trestuhodné.

Koledy a nejen národní písničky patří ke svátečním dnům jako ucho k hrnci. Bez nich by to asi nebylo ono. „Mě hudba podbarvuje všechna roční období a Vánoce jsou protkány hudbou koled, a to nejen těch českých a moravských,“ říká hudebnice Beata Hlavenková. Koledy, které řvou v supermarketech, jsou ale i pro ni jistou devalvací.

Koledy v obchoďácích?

„Je to ten moment, kdy to může spoustě lidem už lézt pěkně na nervy a doma si pak vlastně koledu ani nepustí. Je to škoda,“ dodává. Moc by se pak přimlouvala, aby se koledy pouštěly pouze v adventním čase, a ne někdy od října.

Sama se jako jazzová skladatelka a pianistka pustila do „tichých koled“, které nahrála na novou desku Bethlehem. „Nad touto deskou jsem přemýšlela řadu let a mým koníčkem je věci předělávat, tzv. reharmonizovat. Tady mi to přišlo tak nějak přirozené. To vtisknutí svého vlastního hudebního jazyka, kterým se často vyjadřuji. Zachována je melodie a ke 12 známým koledám jsem si ještě přidala čtyři své vlastní,“ popisuje vznik desky.

Klíčem k úpravám prý bylo nejen její estetické cítění, ale taky to, že koledám naslouchá vlastně celý život, svých 39 let. „Některá mi šla líp upravit, některá hůř. Ty mé vlastní koledy jsou nazvány podle písmen francouzského názvu Vánoc, Noël.“

Nějaká nová vánoční koleda se dnes stane hitem opravdu mimořádně. Jak se vůbec „rodí“ hit? „To je komplexní otázka, na kterou neznám odpovědně dodnes, přestože jsem nad tím přemýšlela mnohokrát,“ přiznává hudební skladatelka. Sama prý dokáže poznat, jestli se dá s nějakou skladbou, se kterou k ní přijde někdo na konzultaci, dál pracovat, nebo ne. Její názor je ale samozřejmě ovlivněný vlastním vkusem.

Jak se v 21. století rodí hit?

„Dnes se ale hitem může stát i něco, co projede pouze sociálními sítěmi. Asi první byla korejská skladba Gangam Style, která tehdy měla opravdu neuvěřitelná čísla na Youtube. Pak jsou tady nejrůznější dramaturgové festivalů, kteří jezdí po Showcase, což je jakýsi prodejní festival, kde se muzikanti ukazují a dramaturgové si je pak vybírají,“ vysvětluje hudební skladatelka a pianistka.  

V neposlední řadě prý existují nahrávací labely, „které si vymyslí, že ‚udělají‘ nějakého konkrétního nadaného muzikanta a toho pak tlačí do rádií. Proto pak slyšíte nějakou písničku klidně i 5× denně. To abyste si ji oblíbili,“ dodává.

Víc si poslechněte v rozhovoru Naděždy Hávové a Beaty Hlavenkové v audizáznamu pořadu Hovory.