Kobercový nálet, který zlikvidoval zdravé firmy, říká o zajišťovacích příkazech Ferjenčík (Piráti)

24. září 2019

Nejvyšší správní soud zrušil desítky zajišťovacích příkazů, protože podle něj byly v rozporu se zákonem. Stát v těchto případech dočasně zmrazil podstatnou část firemních peněz, aby zajistil, že společnosti budou mít na zaplacení daní. To ale mnohdy vedlo k likvidaci do té doby prosperujících firem. Byly a jsou zajišťovací příkazy efektivním nástrojem výběru daní?

„Zajišťovací příkazy jsou součástí právního řádu od roku 1993, byly novelizovány v roce 2011,“ uvádí v pořadu Pro a proti místopředseda rozpočtového výboru Sněmovny Milan Feranec (ANO).

Podle něj jde o nástroj, který má finanční správa, je využívaný a přinesl i výsledky. „Celková částka úhrady z těchto příkazů je na úrovni 3,5 miliardy korun.“

Feranec si netroufá soudit, ke kolika excesům ze strany finanční správy došlo. „Asi se to dozvíme v konkrétních případech, až soud rozhodne o náhradě škody... Pak můžeme vědět, jestli byl zásah skutečně příliš rozsáhlý. Zatím ale žádný takový případ nebyl rozhodnut.“

Chtěl bych se zastat úředníků finanční správy a finančních úřadů. Představa, že tito lidé nemají nic jiného na práci a jen chtějí likvidovat firmy, je úsměvná. Nesnažil bych se to politizovat. V minulosti stát tyto nástroje měl, neuplatňoval je, nevím proč. A největší objem zajišťovacích příkazů z hlediska částky byl použit v roce 2013, a to pan Martin Janeček v úřadu ještě nebyl.
Milan Feranec

Poslanec odmítl, že by šlo o plošné opatření. „Plátců DPH je nějakých téměř 600 tisíc. Zajišťovací příkazy byly použity u 0,06 % z nich. Nevím, jestli se toto dá označit jako plošné.“

„Je na pracovnících finanční správy, aby skutečně vyhodnotili tento nástroj... Jestli správní soudy změnily názor na přiměřenost nebo nově vyložili přiměřenost, tak se to promítlo do metodického pokynu, který vydává finanční ředitelství, jak budou postupovat v těchto případech,“ ujišťuje Milan Feranec (ANO).

Poslední nástroj

„Tento nástroj má své opodstatnění, ale způsob, jakým ho finanční správa zejména za éry Andreje Babiše a Martina Janečka používala, je naprosto nevhodný,“ věří místopředseda rozpočtového výboru Sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Ten je přesvědčen, že s přechodem ministerstva financí pod ANO se tento nástroj začal používat jako kobercový nálet na české firmy. „Počet zajišťovacích příkazů ročně stoupl od té doby o několik set procent a firmy, které normálně fungovaly, stát zlikvidoval a teď ho žalují o náhradu škody.“

Janečkův úřad prý začal aplikovat zajišťovací příkazy na firmy, které do té doby fungovaly a platily daně. „Došlo k zadržení takového objemu peněz, že firmy skončily v konkurzu, byly tak zařazeny na seznam nespolehlivých plátců, všichni dodavatelé chtěli platby dopředu, banka jim zrušila kontokorent a tak dále.“

Pan Feranec hovoří o tom, že mu přijde úsměvné myslet si, že finanční správa chtěla někoho zničit, ale mně přijde naopak velmi smutné, že finanční správa několik firem zničila, a to jsou reálné výsledky tohoto opatření. Nechci vinit řadové úředníky, ale viním pány Janečka a Babiše, kteří v symbióze tento systém nastolili.
Mikuláš Ferjenčík

Později třetina subjektů, které napadly zajišťovací příkazy u soudu, uspěla. „Takže v jedné třetině případů byla finanční správa neúspěšná... Měl by to být ten skutečně poslední nástroj, kdy nic jiného nezbývá, a ne že to finanční správa zkusí a ve třetině případů se ukáže, že to bylo nezákonné a firmu zlikvidoval špatný úřední postup.“

„Místo toho, aby se posuzovaly individuální charakteristiky případu, tak nejdřív nastoupil zajišťovací příkaz. A to, že u 30 % případů je finanční správa u soudu neúspěšná dokládá, že chybovost byla značná,“ kritizuje Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Spustit audio

Související