Knihy hoří

17. duben 2011
Monitor

Může se někdy stát, že se student naštve a prohlásí, že by nejradši celou knihovnu vybombardoval. Samozřejmě to nikdy nemyslí vážně, protože si je vědom toho, jaká kulturní škoda by tím vznikla. O co hroznější je, že někdy se to stane skutečností. Jednu takovou událost si připomeneme v nynějším díle seriálu Příběhy (v) umění.

V dubnu roku 1992 byly v Sarajevu dělostřeleckou palbou zničeny Národní a univerzitní knihovna Bosny a Hercegoviny a Orientální ústav, jehož sbírka orientálních rukopisů patřila mezi největší na Balkáně. Byly vypáleny také desítky městských a školních knihoven a tisíce soukromých knihoven po celé Bosně a Hercegovině. Byla zlikvidována i celá bosenskohercegovská vydavatelská a knihkupecká síť, která působila v někdejším jednotném srbsko-chorvatském jazykovém prostoru. A jakou má tato událost spojitost s Národní knihovnou České republiky? Na to se Dan Mrázek zeptal doktorky Milady Nedvědové ze Slovanské knihovny.

Sarajevská knihovna dnes působí v náhradních prostorách, protože historická budova knihovny z konce 19. století se stále opravuje. Následky války jsou totiž stále ještě zřetelně patrné i 15 let po válce.

autor: Daniel Mrázek
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.