Knihu o demonstrantech z Moskvy z roku 1968 pašovala do Prahy pod těhotenskou sukní. To to trvalo, říká Jana Klusáková o jejich ocenění po 50 letech

Básnířka a překladatelka Natálie Gorbaněvská měla při demonstraci na Rudém náměstí s sebou tehdy tříměsíčního syna. Sovětský režim si s tím nevěděl rady, a tak jí na čas pustil. Před opětovným zatčením koncem roku 1969 stačila Gorbaněvská sepsat o soudním procesu s demonstranty knihu Poledne.  Tu za hranice propašovala tehdejší adeptka filmové vědy Jana Klusáková, která dnes působí v Českém rozhlase.

„Zahrkaly tanky a já jsem se samozřejmě rozhodla, že tam aspiranturu navždy ukončím. Naštěstí jsem byla zrovna v jiném stavu a nemusela jsem to moc vysvětlovat,” vypráví Jana Klusáková. Ruští známí ji poprosili, aby se pokusila dostat knihy do západního Německa k litevskému nakladateli Adalbertu Neimanisovi, který vydával knížky v ruštině.

„Měla jsem těhotenskou sukni, v ní byly tři kapsy a do těch kapes jsem dala filmy s literaturou,” popisuje Jana Klusáková. Kromě knihy Natálie Gorbaněvská měla na mikrofilmech také vzpomínky manželky básníka Osipa Mandelštama.

Logo|foto:Český rozhlas

Pašování knih

V letadle z Prahy do Moskvy si skupina zemědělců sdělovala dojmy ze zájezdu do Sovětského svazu a při tom všichni kouřili. Budoucí matce v devátém měsíci těhotenství se nepodařilo přesvědčit letušku, aby na ni brali ohled: 

„V Praze jsem vyklopýtala úplně uzená z letadla a že vezu nějaký kontraband, mi bylo srdečně jedno, taky  si mě vůbec nikdo nevšímal,“ líčí s nadsázkou Jana Klusáková okolnosti převozu knihy. Tu potom do Německa poslala jako bonboniéru. Z několika emisarů byla jediná, kdo uspěl...

V srpnu 1990 pozval osm statečných z Rudého náměstí na výročí událostí do Prahy tehdejší předseda parlamentu Alexander Dubček. „Mně objednali, aniž tušili, že s tím mám co společného,” směje se Klusáková, která byla na akci přizvaná jako tlumočnice.

Někdejší účastníci demonstrace se do Prahy sjížděli z Francie, Spojených států i z různých míst v Rusku. Bylo na nich vidět dojetí, protože se od konce 60. let viděli poprvé.

Viktor Fajnberg|foto:Ústav pro studium totalitních režimů

Ocenění po 50 letech

V mikrobusu Janu Klusákovou pořadatelé vzpomínkové akce posadili vedle Natálie Gorbaněvské, které prozradila, že se vlastně trochu znají. Gorbaněvská na to zareagovala zvonivým hlasem: „Ty moja sestrička!”

Janu Klusákovou mrzí, že Gorbaněvské kniha Poledne se dočkala českého vydání až 23 let po sametové revoluci, v roce 2012. Dřív než v Československu, kvůli kterému se protest konal, vyšla v řadě zemí světa, včetně Ruska. Podobně Klusáková lituje toho, že se osm hrdinů z Rudého náměstí nedočkalo ocenění ze strany státu v dřívějších letech. „To to trvalo,” poznamenává k udělení státní ceny až v 50. výročí okupace.

Cenu za šíření dobrého jména Česka v zahraničí převezmou v Praze v pátek od ministra zahraničí v demisi poslední tři žijící účastníci protestu ze srpna 1968: fyzik Pavel Litvinov, tehdejší studentka Taťjána Bajevová a anglista Viktor Fajnberg. Natálie Gorbaněvská, lingvisté Konstantin Babickij a Larisa Bogorazová, básník Vadim Delone a dělník Vladimir Dremljuga se ceny nedožili.