Knihovny nepůjčují jen knihy. Žáci si v nich zkoušejí demokracii i překonávají dyslexii

5. říjen 2026

Spolupráce škol a knihoven není samozřejmost, městských a obecních knihoven s programy přímo pro školní třídy ale přibývá. Žáci si v nich můžou vyzkoušet, jak fungují volby nebo co jim nabízejí algoritmy sociálních sítí. A pomoc se čtením se tam může dostat i dětem se specifickými poruchami učení. Co se při výuce mezi regály osvědčuje a kde knihovny narážejí na limity, ukazuje Reparát.

moderace: Daniela Vrbová
editace: Markéta Vozková
sound design: Jaroslav Pokorný
článek: Veronika Gábor
hosté:
Roman Hájek, předseda Svazu knihovníků a informačních pracovníků České republiky, ředitel Středočeské vědecké knihovny v Kladně
Marie Peřinová, programová ředitelka Nadace OSF o Bibliotheca Inspirans
Petra Kobelová, vedoucí knihovny ve Vrdech
Veronika Nevrlá, průvodkyně pedagogů, rodičů i dětí v Nevrlé pedagogické poradně, ředitelka v dětské skupině Baby Park ve Velké Bystřici na Olomoucku 

Učíte se výborně a stejně vás na vybranou školu nevezmou, protože nemáte správný kádrový profil. Takovou zkušenost z doby normalizace si vyzkoušeli studenti na workshopu Cesta k sametu ve Středočeské vědecké knihovně v Kladně.

Knihovna ve Statenicích zase vysvětluje volby dětem od šesti let a v Letovicích si mladí lidé ve hře Demohráč ověřili, jak se při nástupu Adolfa Hitlera k moci šířila propaganda.

Všechny tři knihovny letos získaly ocenění Bibliotheca inspirans, které Nadace OSF uděluje za dobrou praxi ve vzdělávací a komunitní práci. Tentokrát porota hodnotila, jak knihovny posilují demokracii.

Proč zrovna toto téma, vysvětluje v Reparátu programová ředitelka nadace Marie Peřinová: „Aby byla demokracie funkční a zdravá, nestačí jít jednou za čtyři roky k volbám. Je potřeba chápat principy, proč volby máme, jak fungují a jak se můžu já jako člověk zapojit do dění kolem sebe.“

Obecní obýváky

V obcích, kde zavřela pošta nebo hospoda, slouží knihovny podle Peřinové jako obecní obýváky, kam se lidé chodí poradit třeba s digitálními službami. Ohrožení Peřinová vidí ve finančních škrtech i v tom, že někteří politici vnímají vzdělávací aktivity a občanský sektor spíš jako nepřítele než jako partnera.

Čtěte také

Proměnu knihoven v posledních letech popisuje i Roman Hájek, předseda Svazu knihovníků a informačních pracovníků České republiky a ředitel již zmíněné kladenské knihovny. Podle dat Svazu si po celém Česku lidé půjčují méně klasických knih, roste ale zájem o e-knihy a další multimediální obsah, a přibývá také návštěvníků doprovodného programu v knihovnách.

„Dobrá knihovna má ve své DNA, že se svých uživatelů ptá, že jim naslouchá a že jim svoje služby uzpůsobuje,“ říká k tomu Roman Hájek.

Pod povrch scrollování

V Reparátu to konkrétně ukazuje knihovna F. V. Lorence ve Vrdech na Čáslavsku. Ve zhruba třítisícové obci supluje kulturní centrum, nabízí prostory kroužky a spolupracuje s místní základní školou. Pro žáky sedmých až devátých tříd knihovna připravila s příspěvkem Nadace OSF sérii Offscroll, čtyři lekce mediální a digitální gramotnosti.

„Offscroll má symbolizovat, že se děti podívají pod povrch každodenního scrollování a zkusí cíleně pracovat s tím, co jim nabízí jejich algoritmus,“ vysvětluje vedoucí knihovny Petra Kobelová.

Čtenáři se specifickými potřebami

U dětí se specifickými vzdělávacími potřebami vidí Veronika Nevrlá, pedagogická poradkyně z Nevrlé pedagogické poradny a ředitelka dětské skupiny Baby Park ve Velké Bystřici, dvě cesty. Když třída chodí do knihovny pravidelně, knihovník nebo knihovnice děti zná a s učitelem pro ně ladí programy na míru. Když dítě přijde samo, ptá se ho na zájmy i na to, jaké písmo a ilustrace se mu dobře čtou.

Čtěte také

Čtrnáctiletému, kterému se nejlépe čte Deník malého poseroutky pro mladší děti, může knihovník nabídnout knihy s přívětivější grafickou úpravou. Tlačit ho ke knihám pro jeho věk by totiž podle Nevrlé byla medvědí služba. „Spíš mu být oporou ve čtenářství a neznehodnocovat to, když není schopen přečíst dvousetstránkovou knížku,“ říká.

Specifické poruchy učení má podle ní v Česku kolem milionu dětí i dospělých a pomohlo by, kdyby nakladatelé označovali vhodné knihy jako v zahraničí štítkem dyslexia friendly.

Nejdál je v tomto podle Veroniky Nevrlé asi brněnská Knihovna Jiřího Mahena, kde se knihovníci v tématu vzdělávají u vlastního školitele. „Slýchávám od knihovníků, že pláčou, že nejsou čtenáři. Tak tady je máme, jen k nim potřebujeme přistupovat trošku jinak,“ říká na adresu dětí i dospělých s dyslexií.

Jak poznat knihu, která se dětem s dyslexií dobře čte, i když nemá žádný štítek? A jak zařídit, aby dítě u takového regálu třída nevyčlenila? Poslechněte si celý pořad.

autoři: Daniela Vrbová , Veronika Gábor
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.