Kniha Barvy chorvatské Moravy přibližuje Charváty, pozapomenuté etnikum

„Tato komunita byla zpřetrhána po roce 1948, o Charvátech se mluvilo jen mezi etnology. Až po revoluci vzniklo Sdružení občanů chorvatské národnosti v České republice,“ uvedla v Magazínu Leonardo jedna z editorek publikace a etnoložka Eliška Leisserová.

Ta označuje za Charváty jen ty, kteří přišli během migrační vlny v 16. století. „Migrace byly, jsou a budou, a Chorvati k nám přicházeli jak po válce, tak v 90. letech.“

Kolik Charvátů k nám přišlo je těžké odhadnout. „Nepřicházeli jen v jedné vlně a také osidlovali další země tehdejší monarchie, tedy současné Rakousko, Maďarsko, Slovensko.“

Charváti osidlovali nejen obce v okolí Mikulova, ale i na Břeclavsku. „Tam dodnes můžeme najít příjmení končící na -ič.“

Monografii jsme napsali, aby i budoucí generace věděly, že na jižní Moravě žili Charváti, a že tedy nešlo o úplně homogenizované území, ale bylo etnicky barevné.
Eliška Leisserová

Důvodů, proč se komunistický režim snažil o vykořenění Chorvatů, je několik. „Charváti žili v hraničních obcích u Rakouska, jako je třeba Nový Přerov, a komunisté často argumentovali, že mají k této zemi příliš blízký vztah.“

„Byli to také bohatí statkáři, kteří nebyli nakloněni komunistům. Nevstupovali by tak snadno do JZD,“ vysvětlila etnoložka.

Ta se spolu s druhou editorkou publikace Lenkou Kopřivovou setkala v roce 2016 s historikem Tomášem Dvořákem. „Tehdy jsme si řekly: kdy jindy, než teď. Pamětníci odsunu i autentické charvátské kultury na Moravě pomalu umírají.“

„Chtěla bych pozvat všechny posluchače na Charvátský den do Jevišovky na Drnholecku. Ten proběhne první zářijovou sobotu, součástí bude trojjazyčná mše v kostele sv. Kunhuty. Na ni naváže odpolední program pro dospělé i děti s folklórem, nebude chybět ani průvod s kozlem,“ doplnila Eliška Leisserová.