Klíště je jakási chodící lékárna, tvrdí parazitolog

20. červen 2017

S příchodem teplého počasí začíná také sezóna klíšťat. Z těchto parazitů se během posledních let stalo vděčné mediální téma. Je skutečně důvod se klíšťat tak bát?

„Klíšťata si vydobyla pozornost médií, protože je to náš jediný parazit v České republice, ale strach z klíšťat je poněkud přehnaný,“ uvedl v Magazínu Leonardo Radek Šíma z Parazitologického ústavu Biologického centra Akademie věd České republiky.

Klíšťata můžeme nalézt na všech kontinentech včetně Antarktidy a severských oblastí. „Je to opravdu úspěšná skupina živočichů.“


„Klíště nějakou dobu cestuje po těle, hledá vhodné místo, kde se mu dobře bude sát, tedy kde je tenká kůže a vlhko. Tam se potom pomocí specializovaného ústního ústrojí začne zavrtávat, a trvá mu v řádu dvou hodin, než se přichytí... V Česku je přibližně 20 % klíštěcích nymf nakaženo, takže každé páté klíště v sobě může mít borélie. Klíšťová encefalitida je méně častá: asi každé 20. klíště je nakažené.“

Také proto se těmto parazitům nikdy úplně nelze vyhnout. „Ale rozhodně by strach z klíšťat neměl člověka omezit v aktivitách, které má rád, tedy v tom chodit do přírody nebo sportovat venku.“

Důležitější je prevence a to, co uděláme potom, když se vrátíme z procházky domů. „Po každém pobytu v přírodě by si člověk měl prohlédnout celé tělo, a pokud na sobě nalezne klíště, co nejrychleji jej odstranit,“ připomněl vědec.

„Zcela zásadní je klíště co nejrychleji odstranit. Platí přímá úměra, že čím déle klíště saje, tím je větší pravděpodobnost, že se na nás přenesou klíšťaty přenášené nemoci.“

Způsobů, jak klíště odstranit je mnoho. „A víceméně všechny jsou správné, důležitá je ale rychlost. Osobně doporučuji pořídit si pinzetu s tenkými hroty, a klíště jednoduše vytrhnout.“

Šíma je členem týmu, který pracuje na evropském projektu, který je zaměřený na hledání vakcíny proti klíšťatům a proti nejdůležitějším klíšťaty přenášeným onemocněním jako jsou lymská borelioza, babezióza a klíšťová encefalitida.

Klíště

„Momentálně se soustředíme na hledání vhodných klíštěcích genů a proteinů, proti kterým budeme cílit univerzální vakcínu,“ upřesnil současný stav výzkumu parazitolog.

Klíště ale poněkud překvapivě může být člověku i užitečné. „Ne přímo svým působením, ale je to jakási chodící lékárna. Když na nás saje, tak do nás pouští spoustu zajímavých molekul, kterými ovlivňuje náš imunitní systém. Tyto molekuly také zkoumáme, a mohly by se časem stát základem některých budoucích léčiv.“

„Kolegové zkoumají například klíštěcí molekuly, které snižují zánětlivou reakci hostitele, takže je lze využít k léčbě alergií, potlačování zánětů a podobně,“ shrnul Radek Šíma.

autoři: jkl , oci
Spustit audio