Klimatolog Ač: „Oteplení o další dva až tři stupně by změnilo Zemi k nepoznání. Grónsko by roztálo”

3. leden 2017
Uhelná elektrárna Jim Bridger ve Spojených státech

Uplynulý rok 2016 se podle OSN stane opět tím nejteplejším v historii měření. Máme bít na poplach, nebo není důvod k panice? Hostem Interview Plus je klimatolog Alexander Ač z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.

Podle Ače je v podstatě jisté, že rok 2016 bude opravdu zase nejteplejším. „Teď už se jen dokončují globální výpočty, měření globální teploty. Bylo to jasné několik měsíců, někteří klimatologové říkali už začátkem roku, že je pravděpodobnost překročení rekordu víc než než 95 procent,” říká.

Opožděná doba ledová


Dnes můžeme s jistotou říci, že současná teplota planety je na úrovni doby před 115 tisíci lety. Nebezpečí spojené se změnami klimatu je, že se jim lidské společnosti v některých částech světa nebudou schopni úspěšně přizpůsobovat. Alexander Ač, klimatolog

To znamená, že trend zvyšování globální teploty pokračuje. „Nárůst je zhruba 0,15 až 0,2 desetiny stupně za deset let. Znamená to také to, že zatím nedochází k omezování skleníkových plynů a ten trend bude zřejmě pokračovat i v dalších desetiletích,” vysvětluje klimatolog, který vidí současnou situaci jako odlišnou od změn klimatu v minulosti. „Ke změnám docházelo i dříve, planetu tehdy ale neosidlovalo sedm a půl miliardy lidí, takže jsme ty změny v podstatě nepociťovali. Dnes jakákoliv výraznější změna v podnebí znamená, že můžeme očekávat pohyb stále většího počtu lidí, ať už v rámci jednotlivých zemí, nebo mimo hranice,” říká Ač.

„V úvahu bereme i přirozené faktory, například změny sluneční aktivity, změny oběžné dráhy a tak dále. Pokud by lidé nespalovali fosilní paliva jako ropu a plyn, došlo by k nástupu doby ledové. Díky vlivu člověka se trend otáčí a příchod doby ledové se zpozdil nejméně o 50 až 100 tisíc let. Některé argumenty správně poukazují na to, že i přirozené ochlazování by pro nás bylo nepříjemné, ale oteplení představuje zase opačný extrém. Pro nás by ideálně nemělo klima moc kolísat,” vysvětluje klimatolog.

Roztaje Grónsko, zmizí smrk

Civilizace, které daly základ té současné, moderní civilizaci, vznikaly v průběhu mladších čtvrtohor, to znamená posledních deset tisíc let. „Globální teplota se neměnila o víc než půl až jeden stupeň, čili to klima bylo extrémně stabilní. Umožnilo schopnost lidí pěstovat dostatek potravin. K tomu populace roste, takže musíme být schopní pěstovat víc potravin pro víc a víc lidí,” tvrdí Ač.


Máme změřeno, že se globální teplota zvýšila za posledních sto let o víc než jeden stupeň celsia. Na loňském setkání v Paříži se politici dohodli na tom, že nesmíme dovolit nárůst o další jeden stupeň. Jsme tedy na půl cesty nebezpečného oteplování. Alexander Ač, klimatolog

„Část klimatologů se přiklání k tomu, že oteplení o další dva až tři stupně by znamenalo planetu, kterou bychom nepoznali. Představme si nárůst hladiny oceánů o deset až dvacet metrů, Grónsko by roztálo úplně, Mexiko, Blízký východ, velké části Číny a Indie by se staly pro stovky milionů lidí neobyvatelné. Některé severní části planety by byly příhodnější pro život, ale v celkové bilanci ta situace vypadá velmi negativně,” vysvětluje Ač.

V České republice je podle Ače nejvýraznějším důsledkem změny klimatu nárůst průměrné teploty. „Zároveň ale v Česku nedochází k nárůstu průměrného objemu srážek. To znamená, že se nám dlouhodobě zvyšuje výskyt extrémního sucha,” říká klimatolog, který poukazuje na fakt, že je příroda přizpůsobena danému podnebí. „Pokud máme lesní porosty, které jsou přizpůsobené současnému klimatu, tak za nějakých dvacet až padesát let už nebudou schopny existovat. Počátky narušení pozorujeme už nyní, jde například současné problémy se Šumavou.” Kolem roku 2040 by tak ve středním pásmu nemuselo být vhodné prostředí například pro smrky.

Porostou v budoucnu na Moravě pomeranče? Jak Trumpův přístup ovlivní práci proti klimatické změně? Poslechněte si celé Interview Plus s Alexanderem Ačem.