Klimatický sociální fond: Chceme, aby chudí lidé nepocítili navýšení cen energií, tvrdí Věra Jourová
Česko získá z mimořádného fondu Evropské unie 180 miliard korun. Půjdou tyto peníze na obnovu českého hospodářství, nebo na jeho přeměnu směrem k větší digitalizaci a využití obnovitelných zdrojů energie? Byly oprávněné výtky opozice a nevládních organizací, které upozorňovaly, že plán plní vyžadované klimatické projekty jen na oko? Hostem Vladimíra Kroce ve Dvaceti minutách Radiožurnálu byla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová (za hnutí ANO).
„Navrhli jsme rozsáhlá legislativní pravidla, která mají vést ke snížení emisí o 55 procent k roku 2030. Podporujeme obnovitelné zdroje energie, alternativní paliva, lepší využití půdy, postupné opuštění spalovacích motorů, rozšiřujeme systém obchodování s emisními povolenkami.“ To píšete na svém Twitterovém účtu. Jak důležité je emisními povolenkami regulovat námořní dopravu?
Vzhledem k tomu, že námořní doprava je jeden z velkých znečišťovatelů, tak byla jen otázka času, kdy se emisní povolenky rozšíří i na ni a leteckou dopravu. Mimo jiné to bude znamenat posílení zdrojů na řešení klimatické změny.
Čtěte také
Ten tweet potom ještě pokračuje. „Navrhujeme klimatický sociální fond, který zmírní dopady na domácnosti – především na lidi, kteří si nemůžou dovolit nést další finanční zátěže.“ Můžete myšlenku rozvést?
Pokud vás můžu pozvat do kuchyně, tak kolem toho byly v komisi největší boje. Velice jsme se obávali, zejména my komisaři ze zemí, kde je hodně lidí, kteří žijí v panelácích, které jsou energeticky nevlídné k životnímu prostředí, aby rozšíření emisních povolenek na bydlení, což by se promítlo do cen energií, nepadlo na chudé lidi. Hodně jsme se dohadovali o termínu energetická chudoba. Já jsem osobně prosazovala to, abychom se nebavili jen o nejchudších, ale i o lidech, kteří mají hluboko do kapsy. Klimatický sociální fond je na poslední chvíli navýšen a bude záležet na členských státech, jak tyto peníze budou rozdělovat, aby lidé, kteří žijí v těchto domech, nepocítili navýšení cen energií.
Kdy je reálné, že začne fond fungovat?
Musí fungovat dřív, než dopadnou ta zdražení. To byla právě velká debata, protože ten původní plán počítal s tím, že vybereme emisní povolenky a potom dáme peníze do fondu, což jsme velice kritizovala, protože to je zapřažení koně za vůz. Lidé budou potřebovat od prvního dne, aby měli nějaký takový sociální balík, aby měli pomoc ze strany státu a unie.
Související
-
Za Plánem obnovy není strategie, je to směs věcí, co měl kdo v šuplíku, říká ředitelka Hnutí Duha
Využila vláda příležitost ku prospěchu budoucích generací nebo spíš lepí díry ve státním rozpočtu? Jak se Národní plán obnovy staví k české krajině a životnímu prostředí?
-
Jourová: Maďarsko a Polsko se odklánějí od principů EU. Všichni za to platíme obrovskou cenu
Proč EK odsuzuje nový maďarský zákon týkající se sexuální výchovy a osob patřících k LGBT komunitě? Vladimír Kroc se ptal místopředsedkyně Evropské komise Věry Jourové.
-
Pro Česko je fond obnovy obrovskou šancí, musíme ho ale čerpat smysluplně, myslí si Věra Jourová
Summit lídru Evropské unie schválil dohodu o fondu obnovy a víceletém unijním rozpočtu. Státy Evropské unie z něj budou moct už od ledna čerpat 750 miliard eur.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
