Klimatické změny by mohly vyvolat katastrofické migrace a ohrozit bezpečnost energetických zdrojů

Nárůst je v posledních desetiletích tak značný, že pokud by Evropa a Amerika dokonce zcela zastavily veškerou průmyslovou činnost, už jen samotná pokračující a stále zrychlující industrializace Číny a Indie by brzy růst emisí nahradila. Jen tyto dvě země totiž představují více než třetinu obyvatelstva zeměkoule a nároky na energii, které jejich industrializaci provázejí jsou obrovské. Zároveň, zbytek obyvatel zeměkoule dost dobře nemůže jejich obyvatelstvu upřít nárok na pokrok a lepší životní úroveň.

I když vědci nejsou zcela zajedno ohledně rychlosti a rozsahu globálních klimatických změn, shodují se v tom, jaké by byly jejich důsledky. O nich a o tom, jaké nebezpečí či hrozby by mohly přinést co do bezpečnosti energetických zdrojů, zajištění bezpečnosti potravinového řetězce a zabezpečení zdrojů pitné vody, diskutovali bezpečnostní experti na konferenci v Londýně. Pořadatelem byl prestižní Královský institut spojených ozbrojených sil a jak se ukázalo, zaangažování expertů z oblasti obrany není ani zdaleka přeceněním možných bezpečnostních rizik.

Mnozí z přítomných expertů se například zamýšleli nad tím, že zvýšení hladiny světových oceánů o pouhý jeden metr by v důsledku nenadálých nadprůměrných přílivových vln, hurikánů či seismických pohrom některým oblastem světa přineslo nezvládnutelné katastrofy s globálním dopadem. V regionu indického subkontinentu by to například znamenalo zaplavení rozsáhlých oblastí Bangladéše, které dnes leží jen desítky centimetrů nad mořskou hladinou, stejně tak jako zaplavení stejně nízko položených Maledivských ostrovů. Důsledkem by byly miliony mrtvých a jen těžko představitelná evakuace zhruba 17ti milionů obyvatel Bangladéše i obyvael Malediv - zjevně a hlavně do sousedních oblastí Indie. Indie má přitom už dnes značné problémy s ilegálním přistěhovalectvím z Bangladéše a buduje na hranici 2000 kilometrů dlouhý bezpečnostní plot. Jak by si poradila s katastrofickým návalem takového množství hladových a bezprizorních Bangladéšanů si lze jen těžko představit. Ani vyhlášení vyjímečného stavu a povolání armády na pomoc by mnohé nevyřešilo. Jak například -- i krátkodobě -- uživit tolik uprchlíků? Precedenty prostě neexistují.

V těchto souvislostech není však třeba chodit pro příklad až do Indie. Ze 33ti světových milionových velkoměst jich 21 leží na mořském břehu, včetně například britské metropole Londýna. Vyjímečně vysoká přílivová vlna, která přišla naposledy v roce 1953, by v případe zmíněného zvýšení mořské hladiny znamenala zaplavení většiny sedmimilionového města téměř do výše prvního patra, paralyzování jeho života a katastrofu pro celou zemi. Už dnes se proto plánuje postavení nové a vyšší bariery na řece Temži, která Londýn spojuje s mořem.

Experti se ovšem zamýšlejí i nad dalšími aspekty klimatických změn a nemuselo by ani jít o záplavy. Náhlé katastrofické sucho, selhání monzunových dešťů, opakovaná neúroda, vymření stád ovcí či dobytka... Pro některé vnitrozemské oblasti Afriky či Asie by to mohlo znamenat útěk obyvatel do sousedních zemí - se všemi následky bezpečnostních rizik, vzrůstu sociálního napětí a podobně. Stačí si jen představit vyschlou řeku a zároveň přehradu zadržující vodu v sousední zemi na horním toku stejné řeky. Byl by to důvod k válce? Podobné scénáře ostatně už kdysi hrozily na Blízkém východě...

Stejně tak si experti dokáži představit další bezpečnostní rizika. Jak by asi reagovala země, která je závislá na zemním plynu či ropě od sousedů, na jejich prohlášení, že -- vzhledem k nepředvídaným klimatickým změnám a nutnosti zásobovat vlastní obyvatelstvo i uprchlíky odjinud - zastavují dodávky?

Londýnská konference se zamýšlela i nad jiným aspektem klimatických změn - nad tím, jak by jich mohly využít a zneužít nejrůznější teroristické skupiny. Hodnocení, reakce a nejlepší způsoby obrany je však je nejlépe ponechat na uváženou zpravodajským a bezpečnostním složkám státu. Jak ovšem vyplývá ze všech naznačených scénářů, bezpečnostní rizika jsou značná a experti se shodli na tom, že jednotlivé země by už dnes měly začít připravovat vlastní plány, jak jim čelit. V oblasti střední a východní Evropy i střední Asie už začala fungovat užitečná mezinárodní organizace nazvaná "Environment and Security Initiative", pod patronátem NATO a dalších významných organizací, která zmíněná bezpečnostní rizika mapuje a hodnotí. Bylo by jistě zajímavé zjistit, jak s iniciativou spolupracuje Česká republika

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání .