Klimatická konference OSN se odkládá. Konferenční budova se proměnila v nemocnici pro pacienty s covid-19

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jedna z budov v konferenčním areálu Scottish Event Campus

Jak se země světa postaví ke svým závazkům na omezení vypouštění oxidu uhličitého? Mezinárodní konference, která to měla řešit, se konat nebude. Vyčkávání prodlouží i očekávané americké prezidentské volby.

Během tří týdnů se konferenční centrum v Glasgow s pomocí armády a zdravotníků proměnilo v provizorní nemocnici. Haly, kde se běžně konají výstavy a koncerty, jsou teď rozděleny bílými přepážkami na malé pokojíky. Prostor centra, kde se měla konat klimatická konference OSN, je v současnosti záložní nemocnicí pro pacienty s covid-19.

Očekávalo se, že klimatologové na konferenci upozorní na nové poznatky ve výzkumu klimatu a zástupci řady zemí světa představí v boji proti jeho změně své navýšené závazky při omezování vypouštění emisí. K jejich revizi se zavázaly v Pařížské dohodě tak, abychom udrželi nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí dvou stupňů v porovnání s obdobím před průmyslovou revolucí.

Tato akce se letos neuskuteční, a to ani prostřednictvím videokonference, a odkládá se na příští rok. Například členské země Evropské unie během pandemie takto jednají, na globální úrovni je ale taková akce těžko proveditelná. „Takových setkání se účastní stovky a tisíce delegátů, proto je uspořádání videokonferencí složitější,“ poznamenává Pavel Zámyslický, který vede Odbor energetiky a ochrany klimatu na ministerstvu životního prostředí.

„Takzvaná Conference of Parties se letos nebude konat, a tlak na země proto může být nižší. Je otázkou, jak k revizi závazku na množství vypouštěných emisí přistoupí. Mohou potvrdit své stávající závazky, například to už signalizovalo Japonsko. Ale od ostatních států konkrétní přísliby zatím nezazněly,“ upozorňuje Zámyslický. Tuto situaci ovlivňuje také fakt, že se pomalu blíží prezidentské volby ve Spojených státech. Některé státy proto budou s oznámením svých závazků vyčkávat.

Obchod s emisemi

Jedním z klíčových bodů, který se měl na konferenci řešit, je také vznik mechanismu umožňující lepší dohled nad snižováním emisí a mezinárodní obchod se vzniklými úsporami.

„Uhlík se v tu chvíli stává jakousi negativní komoditou, která se dá obchodovat na trhu,“ vysvětluje Tomáš Jungwirth, analytik Asociace pro mezinárodní otázky a člen Pirátské strany. „Klíčová je i otázka mezinárodní spolupráce při pomoci zemím, které jsou změnou klimatu výrazně zasaženy, ale nemají vlastní zdroje a kapacity, jak se s ní vypořádat.“

Pandemie koronaviru paralyzovala život společností na celém světě. Vedlejším důsledkem je třeba zlepšení ovzduší i pokles emisí oxidu uhličitého. Dočasné snížení vypouštění skleníkového plynu ale bez přijetí dalších opatření nebude mít velký vliv.

„Pokud se ekonomika v relativně rozumné době zase vrátí na úroveň před obdobím pandemie, tak to ve vývoji emisí bude jen taková drobná epizodka,“ míní klimatolog Tomáš Halenka. „Takové už tady byly. Před pár lety se zdálo, že v následujícím roce nerostly, pak se to ale zase rozběhlo. Nemyslím si, že by současná ’vlnka’ měla na nastartování nějakého trendu vliv. pro takovou změnu bude potřeba opatření, které by měly následovat rychle. Pokud takové řešení ovšem má být úspěšné…“ dodává Halenka.

Současné krátkodobé snížení emisí oxidu uhličitého nebude mít na dlouhodobý trend žádný vliv.


Tomáš Halenka

Nezbývá než doufat, že prostor konferenčního centra v Glasgow zůstane nevyužitý pro své nouzové účely. V budoucnu ale musíme využít jakoukoliv možnost ke komunikaci států, které musejí rychle omezit emise skleníkových plynů. Ty totiž způsobují nárůst průměrné globální teploty, kterou provází tání ledovců nebo extrémní projevy počasí.

Spustit audio

Související