Klára Vlasáková: Otázka příštího roku: Necháte se naočkovat?

Výše daní, sociálních dávek nebo minimální mzdy tvořily dlouhé roky solidní páteř rodinných hádek. Teď se k nim nově dost možná přidá právě očkování.

Čtěte také

Urychlení vakcíny na koronavirus nešlo na úkor bezpečnosti, ujišťuje epidemiolog Chlíbek. Imunoložka Bílková má ale pochybnosti

Česká vláda má už vytvořený očkovací plán, který je rozvržen do tří vln. V té první půjde o seniory a chronicky nemocné osoby. Dále pak také o zdravotníky a pracovníky v sociálních službách. Dohromady jde o zhruba 3,5 milionu lidí.

Ve druhé vlně by se vakcína měla dostat k těm, kteří mají na starost chod státu a klíčovou infrastrukturu. Tedy například praktičtí lékaři, policisté, hasiči nebo také členové krizových štábů a vlády.

Češi vakcíně nefandí

Na začátku prosince zveřejnil server iRozhlas.cz anketu mezi čelními státními představiteli. Nikdo vakcínu přímo neodmítl – někteří (jako premiér Andrej Babiš a ministr životního prostředí Richard Brabec) odpověděli, že se musejí poradit s lékařem kvůli svému zdravotnímu stavu, jiní (jako prezident Miloš Zeman nebo předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček) chtějí rozhodnutí nechat na dobu, až to bude aktuální.

Čtěte také

Ano, vakcína není bez rizik, ale jsou menší než rizika běžných denních aktivit, říká biochemik Trnka

Zbylí občané a občanky, kteří budou mít o vakcínu zájem, budou spadat do třetí vlny. Zatím ale není jisté, kdy přesně by k ní mělo dojít.

Podle průzkumu National Pandemic Alarm z konce listopadu nejsou Češi a Česky vakcíně proti covidu-19 příliš nakloněni. Naočkovat by se nechalo 32 procent lidí, 19 procent ještě není rozhodnuto a o očkování neuvažuje 49 procent.

Biochemik a lékař Jan Trnka ve vysílání Českého rozhlasu Plus uvedl, že důležité je především informovat lidi otevřeně a pravdivě: „To nejhorší, co se může stát, je malovat věci na růžovo a říkat, že všechno je skvělé a žádná rizika nejsou.“ Trnka dodává, že by se zaměřil na zdůrazňování výhod, které očkování přinese celé společnosti.

Kritické myšlení

Spolu s tím, jak se vakcína přibližuje do Česka, sílí také některé konspirační teorie. Ty však nejde jen tak snadno odmávnout – ukazují totiž, jak nedávno shrnula politoložka Kateřina Smejkalová v Salonu Práva, na ztrátu důvěry k institucím (od politiky přes média až po vědu). Někteří lidé jsou navíc přesvědčeni, že to s nimi dané instituce myslí vyloženě špatně. Jak dále uvádí Smejkalová: nejde přitom o to, že by příslušníci protestních a konspiračních hnutí byli neinformovaní – naopak, chtějí si vše vyrešeršovat, jako by se tak vlastně drželi rady o důležitosti kritického myšlení, kterou jim předhazují jejich oponenti.

Pokud česká vláda chce, aby společnost byla dobře informována o přínosech vakcíny, je třeba vzít v potaz právě i to, v jakém prostředí se konspirační teorie šíří. Nejde o lidi, kteří by jednoduše „sedali na lep“, ale kteří mohou prostě jen mít špatnou zkušenost s tím, jak se k nim instituce v minulosti chovaly.

Klára Vlasáková|foto:Ondřej Lipár

V takové situaci nejspíš nebude snadné zajistit, aby lidé začali státu najednou zase důvěřovat. Bohužel se nám tak vrací dlouhodobé přehlížení těch, kteří postupně ztráceli naději, že je tu stát a jeho infrastruktura skutečně pro každého. Způsob, jak budeme o vakcíně v příštím roce informováni, bude každopádně důležitým ukazatelem jedné věci: Do jaké míry jsou si státní představitelé vědomi, komu vlastně vládnou.

Autorka je dramaturgyně a scenáristka