Klára Vlasáková: Nepomůže Smartwings, když si vylepší finanční gramotnost?

Podle mluvčí Vlaďky Dufkové přitom Smartwings nestojí o „vstup státu do firmy“, ale požadují úvěr, případně garanci na úvěr u komerční banky. Firma se prý obrací na stát proto, že pro aerolinky je bez pomoci obtížné půjčku získat. Vicepremiér, ministr průmyslu a obchodu a dopravy za ANO Karel Havlíček pomoc nevyloučil, řeší se ale její konkrétní forma.

Možná státní pomoc schytala kritiku. Po internetu koluje kreslený vtip s ironickým komentářem: „Co kdybychom – místo miliardy a půl – vyšli všichni na balkon a aerolinkám zatleskali? Zdravotníkům to pomohlo.“

Miliardáři v nesnázích?

Čtěte také

Koupí stát Smartwings za korunu? Možná, ale jen proto, aby firma přežila. Rozhodně to nebude za cenu před koronakrizí, přiznává ministr Havlíček

Argumenty proti státnímu zásahu pokládají otázku, jestli jsou Smartwings pro Česko skutečně strategickým podnikem. Často se poukazuje také na to, že spadají do skupiny Unimex Group, kterou vlastní miliardáři Jiří Šimáně a Jaromír Šmejkal, jedni z nejbohatších Čechů.

Ti mohou teoreticky potřebné finance odčerpat ze svého vlastního byznysu – a ostatně by se konečně zužitkovala nesmrtelná rada, že pomoct si má nejdřív každý po svém, a teprve když vypotřebuje všechny možnosti, může žádat o přispění stát. Jenže takové přísné poučky je samozřejmě snazší metat na oslabené jednotlivce v nesnázích, kteří podporu skutečně potřebují; na miliardáře čeká spíš pochopení a rameno k vyplakání.

Pokud si ale na chvíli přece jen představíme, že se na představitele Smartwings použijí dobromyslná doporučení, která si musejí vyslechnout lidé v exekucích nebo třeba matky samoživitelky, tak by mohlo jít o skutečně pozoruhodnou debatu.

Čtěte také

Vláda pomoc podnikatelům hlavně slibuje. A oproti zahraničí zaostává i ve slibech, kritizuje ekonomka Horská

Mohly by totiž zaznít otázky jako: Proč nemá firma polštář na horší časy? Na tohle přece musí myslet každý z nás… Minoritním partnerem Smartwings je čínská investiční společnost Citic Europe. Neměly by aerolinky raději vyřešit svou nelehkou životní situaci nalezením nového partnera? Nebo: Zkusily se aerolinky obrátit se žádostí o pomoc nejdříve na své nejbližší? A vyčerpaly skutečně všechny možnosti? A nakonec: Nebylo by pro společnost Smartwings – spíš než jednorázová státní pomoc – přínosnější a do budoucna výhodnější, aby se soustavně vzdělávala ve finanční gramotnosti?

Pravidla jen pro některé

Je to samozřejmě přestřelená nadsázka, ale ochota státu angažovat se v problémech soukromého dopravce ukazuje něco, co nejde jen tak přehlédnout. Zatímco v odvětvích jako školství, zdravotnictví nebo v celé sociální oblasti jsme si příliš snadno uvykli poslouchat o nutnosti šetřit a „utahovat opasky“, pro podobné případy jako Smartwings existuje zcela jiná realita. A to je samozřejmě provokující – a značně frustrující.

Jak to s případnou státní pomocí pro aerolinky nakonec dopadne, by mělo být jasné do konce června. Kromě samotného potlesku a vyjádření díků se zatím můžeme aerolinkám všichni složit třeba na nějakou učebnici finanční gramotnosti. Určitě to moc ocení, poučí se z ní a příště už si dají pozor, aby se do podobných problémů nedostaly.

Autorka je dramaturgyně a scenáristka