Klára Vlasáková: Francouzská politička je na pranýři kvůli fotkám pro Playboy

Marlène Schiappaová na fotografiích pózuje v několika outfitech v barvách francouzské vlajky. V rozhovoru mluví třeba o právech žen a LGBTQ+ osob. Je nicméně paradoxní, že o samotném rozhovoru se skoro nedebatuje – spíš než to, co žena říká, je důležitější, jak u toho vypadá.

Čtěte také

Klára Notaro: Důchodová reforma je ve Francii nezbytná

Kritika na Schiappaovou se ubírá především dvěma směry. Jedni kritizují, proč si k debatování o tématech rovnosti vybrala zrovna časopis, ve kterém jsou ženy často nahlíženy jako pouhá těla. Druhým zase vadí, proč něco takového naplánovala zrovna na dobu, kdy ve Francií vřou protesty.

Svým kritikům členka vlády na Twitteru vzkázala, že bránit právo žen nakládat se svým tělem, jak chtějí, je problémem všude a vždycky a že ženy ve Francii jsou svobodné bez ohledu na to, co říkají zpátečníci a pokrytci.

Celá kauza nicméně přehlušila jednu podstatnou věc – Schiappaová před dvěma lety založila fond na boj proti online radikalizaci dotovaný částkou 2,5 milionu eur. Ten je teď však vyšetřován kvůli nedostatečnému dohledu nad financemi. Jenže hlavní linkou jsou u Schiappaové prostě fotky.

Čtěte také

Apolena Rychlíková: Nejzoufalejší snaha o politickou diskreditaci. Tančící finská premiérka politiku lidem přibližuje, ne odcizuje

U političek a způsobu, jakým se prezentují, oblékají, líčí a tak dál, platí jedno pravidlo – nikdy není nic dobře. V české politice máme takových příkladů smutně velké množství. „Změna je to razantní, ale vzhledem k tomu, že mám velké ruce, tak bych preferoval větší rozměr,“ komentoval třeba zmenšení prsou bývalé ministryně školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petry Buzkové bývalý poslanec za ČSSD Michal Kraus. Vlastimil Tlustý z ODS zase prohlásil, že „paní ministryně přišla o své dvě přednosti“.

Bývalý ministr školství, mládeže a tělovýchovy Marcel Chládek zase častoval jednu svou podřízenou slovy, že vypadá lahodně, a Vítězslav Jandák z ČSSD se svěřil s tím, že nemá rád ženy v politice. Podle něj totiž do ní přinesou trochu hysterie, což v normálním životě nevadí, ale do politiky to nepatří.

Útočme na názory, ne na těla

Všechno to jsou výroky několik let staré, takže by si člověk rád myslel, že v poslední době se řeší spíš jádro politického konfliktu než to, jak politička vypadá. Jenže příklady bývalé ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové nebo bývalé ministryně financí Aleny Schillerové ukázaly něco jiného.

Čtěte také

Klára Vlasáková: Novozélandská premiérka rezignovala. Šlo o přiznání vlastních limitů, ale i možný důsledek zastrašování

Výsměch mířící na postavu, účes, oblečení se objeví kdykoli, kdy je kritik daných političek příliš líný pouštět se do skutečné argumentace.

V uplynulých dnech se sexismus nevyhnul ani ministryni obrany Janě Černochové. Redakce serveru Echo24 zveřejnila poradu, ve které se redaktoři hihňají představě, že Černochová vezme olympionika Davida Svobodu – který zpochybnil roli Ruska coby agresora ve válce na Ukrajině – do vojenského prostoru Libavá, kde se cvičí ukrajinští vojáci. „Paní Černochová si zkrátka chce někam zajet s mladým sportovcem,“ říká redaktor Echa, zatímco se ostatní uznale pochechtávají, jak super vtípek to je.

Schiappaová, ale i Buzková, Maláčová, Schillerová a Černochová jsou političky, se kterými velká část veřejnosti nesouhlasí a vymezuje se proti nim. To je naprosto v pořádku, vždyť hnací silou politiky je právě konflikt. Ale útočme na jejich názory a rozhodnutí, ne na jejich těla.

Autorka je dramaturgyně a scenáristka