Klára Vlasáková: Feminismus a rok 2022 – problémy nejsou, a jestli ano, můžete si za ně sami

31. prosinec 2022

Nejvyhledávanějším slovem ve slovníku vydavatelství Merriam-Webster se letos stal pojem gaslighting. Ten označuje druh manipulace, kdy se manipulátor snaží zpochybňovat úsudek, paměť nebo vnímání druhého člověka či skupiny. Když se podíváme na feministická témata, o kterých se diskutovalo v uplynulém roce, uvidíme, že řada z nich prošla jedním velkým gaslightingem. Co tedy v roce 2022 „nebylo“ problémem? 

Jedním z nejdiskutovanějších témat bylo rozhodnutí amerického nejvyššího soudu zrušit federální právo na interrupce. Šlo bezpochyby o zásadní historický obrat, který ukazuje, jak se mění uvažování o ženské autonomii. Mnohé možná napadne, že něco takového by se u nás nestalo; vždyť Amerika nebo třeba Polsko jsou konzervativnější země, ve kterých hraje velkou roli náboženství. Jenže jak ukazuje třeba pilná činnost Hnutí Pro život, legální potraty jsou oblastí, kterou je třeba bedlivě hlídat.

Čtěte také

V Česku dosud platí zákon o umělém přerušení těhotenství z roku 1986, kdy byly zrušeny potratové komise. Při projednávání zákona v tehdejší České národní radě zaznělo, že má být všem dětem dána šance, aby se narodily zdravé a rodičům, kteří si je přáli a mají na ně čas, prostředky a schopnosti je vychovávat a řádně se o ně starat; nebo že je právo ženy rozhodovat o svém budoucím mateřství nezadatelné. Návrh byl jednomyslně přijat.

Čtěte také

Co se týče interrupcí a jejich omezování, má právě Československo důležitý příspěvek do debaty. Ten se týká studie o nechtěných dětech, kdy výzkumníci v 70. letech minulého století zkoumali, jak se vyvíjejí děti matek, jimž komise dvakrát zamítly žádost o interrupci.

Výsledky ukazovaly, že si nechtěné děti oproti chtěným vedou hůře v tělesném vývoji, zdravotním stavu, školní výkonnosti, citovém zařazení v rodině i společenském zařazení mezi vrstevníky.

Jestli se i k nám časem přižene debata o tom, jestli nejsou interrupce příliš benevolentní, bude potřeba ohlédnout se do historie, co všechno lze vyčíst z omezování svobody nakládat se svým tělem tak, jak dotyčná uzná za vhodné.

Protesty Íránek

Velkým tématem byly také protesty Íránek. Ty vyvolala smrt Mahsy Aminiové, kterou kvůli údajně špatně nasazenému hidžábu zadržela mravnostní policie. Protesty se rozhořely po celé zemi, kdy byly stovky lidí zabity, tisíce zatčeny. Boje Íránek nasvítily, jak jsou problémy žen po celém světě propojené, ačkoli samozřejmě nejsou stejné.

Čtěte také

Na domácí půdě vyvolala velké množství ohlasů anketa serveru Refresher.cz. Ten položil českým poslancům a poslankyním otázku, jestli se považují za feministy*ky. Odpověděla necelá čtvrtina, kdy se jich k feminismu přihlásilo jen pár. Další tvrdili, že si nejsou jisti obsahem pojmu feminismus, nebo rovnou odmítali celou otázku jako nesmyslnou. Přitom pokud chápeme coby základ feminismu rovnost mužů a žen, je zarážející tvrdit, že člověk rovnost nechce nebo že mu nepřijde důležitá.

Čtěte také

O sexuálním násilí, kterého se měl dopouštět bývalý poslanec Dominik Feri, se v uplynulém roce psalo opakovaně. Důležité je, že se případ letos posunul: Feriho obžalovala státní zástupkyně ze dvou znásilnění a jednoho pokusu o něj.

V českém prostředí jde o přelomovou kauzu, kdy se snad konečně mění otázky typu „Proč to nenahlásily dřív? Proč to zveřejňují až teď?“ na skutečně důležité jako „Jakto, že k něčemu takovému celé roky docházelo? Co lze udělat, aby se to neopakovalo?“.

Důležitý první krok

Důležitý zákon potom schválilo Skotsko, které zpřístupnilo menstruační pomůcky pro všechny, kdo je potřebují, na místech jako školy nebo úřady. Jde o důležitý první krok. K menstruačním pomůckám nemá dostatečný přístup půlmiliarda menstruujících, což rozhodně není zanedbatelné číslo. Že bychom se skotským příkladem řídili v Česku, zatím „nehrozí“, byť se v minulosti objevily vágní přísliby.

Čtěte také

A ještě jedna, tentokrát hořce aktuální kauza. Posledních několik týdnů chyběly v lékárnách léky proti horečce pro děti. To je velký problém, který ministr zdravotnictví Vlastimil Válek přezíravě okomentoval pro Seznam Zprávy tím způsobem, že pokud člověk obvolá sto lékáren, bude lék jistě někde k dostání.

Každý, kdo se staral o dítě s vysokou horečkou, ví, jak strašné je, pokud teplota neklesá. To, že se problém rámuje jako osobní zodpovědnost rodičů, nebo spíš především matek, které v drtivé většině zůstávají s malými dětmi doma, bohužel vypovídá o tom, jak doopravdy chápeme pečující práci: ne jako záslužnou, náročnou činnost, ale jako záležitost individuálních žen, které mají mezi přebalováním, vařením, krmením pátrat po tom, ve které české lékárně se skrývá poslední balení Nurofenu.

Klára Vlasáková, spisovatelka, scenáristka, dramaturgyně

Feministická témata jsou často odmávnuta jako něco nepodstatného, nebo rovnou přehlížena. Nenechme si namluvit, že problémy neexistují – nebo že celou situaci špatně chápeme, že si moc stěžujeme, že máme zatnout zuby a nedělat problémy. Gaslightingu už bylo dost.

Autorka je dramaturgyně a scenáristka

Spustit audio