Klára Vlasáková: Držte svoje doktríny mimo mojej vagíny

11. červenec 2020

Rovnosti mezi muži a ženami už bylo dosaženo. Ženy mají volební právo a přístup ke vzdělání. To přece stačí.

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz.

Upozorňovat na stále existující problémy je zbytečné kverulantství nebo rovnou zhýčkanost. Feministické hnutí nemá žádný význam. A pokud ano, tak jen ve státech, kde jsou na tom ženy skutečně špatně. U nás přece žádné problémy nemáme. Feminismus není potřeba, tedy dokud… dokud se neobjeví problém. Jenže ty se objevují bez přestání.

Čtěte také

Slovenský parlament čeká projednání čtyř návrhů (prozatím odložených), které mají fakticky omezit reprodukční práva žen. Jejich záběr je široký. A děsivý. V návrzích lze najít naprostý zákaz interrupcí (s výjimkou poškození plodu, ohrožení zdraví ženy, nebo pokud k těhotenství došlo následkem trestného činu), zkrácení lhůty, kdy je potrat možné provést (z dvanácti týdnů na osm), a naopak prodloužení povinné čekací lhůty od schválení zákroku k jeho provedení, a to ze 48 hodin na 96, tedy na čtyři dny. 

Reportérka deníku SME Zuzana Kovačič Hanzelová v podcastu Českého rozhlasu Vinohradská 12 uvedla, že právě návrh na prodloužení čekací lhůty pravděpodobně projde. Jak ale upozorňuje analýza slovenské organizace Možnosť volby, podobný požadavek omezuje právo žen na respektování autonomního rozhodování a výbory OSN opakovaně vyzývaly Slovensko, aby povinnou čekací lhůtu odstranilo.

Dohlížet na ženské tělo

Čtěte také

Analýza navíc zdůrazňuje ekonomický rozměr celé věci: prodloužené čekací lhůty povedou k vyšším vynaloženým nákladům, což se výrazně dotkne zejména chudších žen. Jak potvrzuje také Kovačič Hanzelová: i kdyby došlo k úplnému zákazu interrupcí na Slovensku, začnou ty ženy, které si to budou moct dovolit, jezdit kvůli zákroku třeba do Rakouska nebo do Česka.

Návrhy parlamentu, který je podle Kovačič Hanzelové nejkonzervativnější v historii Slovenské republiky, rozdělují tamní společnost podle výzkumů na dvě celkem vyrovnané části. Přitom počet potratů poslední roky klesá. Jde tak o jednoznačný signál ke zpozornění a ostražitosti.

To, že by o svém těle měla rozhodovat pouze dotyčná žena a nikdo jiný, se dnes bere v řadě zemí jako takřka samozřejmost. A byl to právě feminismus, který tuto otázku během let v mnoha zemích otevíral a zasloužil se o legalizaci interrupcí.

Čtěte také

Člověk ovšem nemusí být zrovna čtenářem temných dystopických románů, jako je Příběh služebnice, aby věděl, že na ženská reprodukční práva je velmi snadné zaútočit a okleštit je. Rétorika těchto útoků je sice často zaobalena starostlivostí o ženy, ve skutečnosti je však zaměřená jediným směrem – kontrolovat a určovat, jak budou nakládat se svými životy.

Jak vidíme na příkladu našich východních sousedů, stačí, aby se proměnily síly v parlamentu, a potraty jsou jednou z první svobod, na které je upřena pozornost. Je pravda, že třeba Polsko (kde jsou potraty zakázané s výjimkou případů ohrožujících zdraví) nebo právě Slovensko jsou země s větší podporou katolické doktríny než Česko. Nicméně to žádnou velkou úlevu nepřináší.

Snaha dohlížet na ženské tělo se obecně vzedmula už během koronakrize a slovenské konzervativní snahy jsou jejím hrůzným pokračováním. Feministické boje za práva žen tak stále nutně potřebujeme. Trefně to ostatně shrnuje slovenské protestní heslo: Držte svoje doktríny mimo mojej vagíny.

Autorka je dramaturgyně a scenáristka

Spustit audio