Klára Notaro: Vědec a zastánce Inuitů Jean Malaurie
Francouzští čtenáři, dospělí i děti, si zamilovali nehostinné zasněžené končiny severního Grónska díky poutavým knihám slavného humanisty, geografa a etnografa Jeana Malaurie. Ten zesnul letos v únoru ve věku 101 let.
Jean Malaurie podnikl jako geograf a později jako zanícený obhájce Inuitů mnoho dobrodružných výprav právě do Grónska.
Čtěte také
Od padesátých let se věnoval geografickému průzkumu Grónska pro Národní výzkumné centrum pod vedením dalšího giganta francouzské etnografie, polárníka Paul-Émila Victora. Etnograf Victor byl českého původu.
Jean Malaurie prováděl nejen geologický a geografický výzkum, ale také detailně zkoumal praktický život Inuitů a jejich náboženské šamanské praktiky. Prozkoumal, jak se společnost Inuitů, izolovaná od okolního světa, důsledně brání pokrevnímu příbuzenství.
Čtěte také
Inuité, kteří si předávali veškeré poznatky a legendy pouze ústně, bez jakýchkoliv záznamů, znali genealogii každého jedince po pět generací. Dále se již nepovažovali za příbuzné. V každé rodině byly jen dvě děti.
Jean Malaurie napsal strhující knihu Poslední Králové z Thulé. Autor byl fascinován životní filosofií a sílou lidu, kterému se dříve říkalo Eskymáci (etymologie slova Eskymák je nejspíš: jedlík syrového masa. Dnes používané slovo Inuit znamená: člověk). Malaurie říkal, že my nemáme Inuity nic učit, ale naopak, že se máme učit my od nich.
Čtěte také
Z nestranného vědce, badatele Malaurie se stal vášnivý obhájce srdnatých a vlídných Inuitů, kteří mu několikrát zachránili život. V roce 1951 dosáhl s inuitskými přáteli a jejich ženami severního geomagnetického pólu za pomoci psích spřežení. Malaurie obdivoval inteligenci psů, bez kterých by život na severu nebyl možný.
Časem si Jean Malaurie začal všímat klimatických změn a jejich fatálního vlivu na lidi a zvířata v severských zemích. Byl zdrcen, když rybáři začali nalézat v sítích na ryby předměty z plastů. Malaurie byl vytrvalým ochráncem přírody a odpůrcem cynického ničení životního prostředí ve jménu technického pokroku a prosperity ropných a jiných těžebních společností.
Nebezpečí pro starobylé kultury i pro lidstvo
Jeho knihám se dostalo velké odezvy, a proto byl nakladatelstvím Plon požádán, aby se stal hlavním redaktorem slavné řady La terre humaine, Lidská země.
Jeho prvním editorským počinem bylo vydání pozoruhodného díla Smutné tropy od dalšího francouzského myslitele, etnologa Clauda Lévi-Strausse. Claude Lévi-Strauss zde vzpomíná na své pobyty mezi brazilskými indiány. I on konstatuje, že kultura místních národů, jejich prostor a dokonce prosté přežití jsou ohroženy.
Čtěte také
Filosof Lévi-Strauss uvádí svou knihu slovy: „Nenávidím cestování a cestovatele."
Dalším významným etnologem, který se pro změnu zabýval hudbou afrických etnik, byl Gilbert Rouget.
Tito humanisté – Malaurie, Lévi-Strauss a Rouget viděli v rozpínavosti naší technicky vyspělé společnosti nebezpečí pro starobylé kultury a pro lidstvo vůbec.
Všechny tři vědce spojuje navíc jedna zvláštnost – dožili se sta a více let.
Do posledního dechu se snažili udržet při životě zanikající kultury národů, které podléhají tlaku moderní společnosti.
Autorka je spisovatelka, žije v Paříži
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.