Klára Notaro: V roce 1900 svět stál na křižovatce staletí a hýřil optimismem
V Paříži se konala ohromující světová výstava, kterou doprovázely olympijské hry. Ty se tehdy jmenovaly Mezinárodní závody tělocviku a sportu. Název prosadil ředitel této velké akce Alfred Picard – protože počítal se sportovními utkáními už při zrodu myšlenky výstavy. A Pierre de Coubertin, který si přál uspořádat hry při stejné příležitosti, ale přišel se svým návrhem později.
Pánové se nakonec shodli, že Pierre de Coubertin bude ředitelem veškerých sportovních klání. Geniální vzdělanec Coubertin měl hodně práce, neboť hry trvaly pět měsíců, stejně jako světová výstava, a zúčastnilo se jich 58 tisíc lidí ve 447 disciplínách. Pro porovnání: letos se v Paříži bojuje jen ve 32 sportovních disciplínách a sportovců je kolem 10 tisíc.
Čtěte také
I tehdy stejně jako letos hrála důležitou roli řeka Seina. Na Labutím ostrově – to je ten úzký, kde se nachází zmenšená socha Svobody –, tak tam se konaly závody v rybolovu.
To byl a je dosud velmi lidový sport, kterému se věnovali zejména dělníci. Ti byli velmi zklamaní, protože krátce před soutěží se protrhla kanalizace a větší ryby uhynuly.
O čistotě řeky se debatovalo i letos. Nakonec voda v řece splnila hygienické normy a samotná starostka Paříže Anne Hidalgová si v řece zaplavala, tak jak slíbila. Předvedla dokonalý kraul za potlesku svého týmu, a tím dala zelenou všem plaveckým disciplínám, které se mají v řece odehrávat. Zdá se, že čistota vody je věčným problémem.
Závody automobilů, balonů i holubů
V roce 1900 byl sportovní atrakcí automobilový závod, tehdy jízda automobilem byla považována za sport a nikoli za dopravu. Závodníkům – automobilistům – ale stěžovali soutěž policisté, kteří i během závodu bránili řidičům jet rychleji než 20 km za hodinu ve městě a dávali jim pokuty. Dnešní automobilisté toto historické pravidlo v Paříži nechtě dodržují, ale kvůli dopravním zácpám.
Čtěte také
Další poněkud extravagantní disciplína, kterou už nelze na olympijských hrách vidět, bylo vzduchoplavectví. Tomu se věnovali zámožní lidé nebo aristokraté. Ve Vincennském lesíku, tam, kde se letos budou konat cyklistické závody, byly pro balony postaveny obří hangáry.
Soutěžilo se například v letu do výšky. Ti nejlepší dosáhli 8 tisíc metrů nad mořem, i za cenu značné nevolnosti.
Jiným závodem vzduchoplavců byl dálkový let. Na startu bylo šest balonů, které vítr odvál daleko na východ. Po některých balonech se na hranicích střílelo, jiní měli větší štěstí. Vítězná posádka doletěla až k lesům u Kyjeva, kde sportovce vítali nadšení vesničané a radostí jim líbali ruce.
Jiným, dnes už vzácným sportem, byl kdysi oblíbený orientační let holubů. V praxi byli používáni i ve vojenství.
Čtěte také
Elita armády – dělostřelci – měli také v rámci her roku 1900 několik soutěží. Porotci hodnotili přesnost střelby, rychlost ovládání děla, ale – z bezpečnostních důvodů –, se nesoutěžilo v maximálním dostřelu. Této disciplíny jsou naštěstí už Pařížané ušetřeni.
Půvabné dobové snímky zdvořilých lidí ukazují dobu zvanou la Belle époque, Krásná doba. Evropě zbývalo 14 let prosperity.
Autorka je spisovatelka, žije v Paříži
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
