Klára Notaro: V Boulognském lesíku v Paříži se nachází botanická zahrada Bagatelle

Bratr Ludvíka XVI., galantní hrabě d’Artois, se vsadil se svou hravou švagrovou Marií Antoinettou, že zde za tři měsíce postaví nový zámeček a park. Pracovalo se zde ve dne v noci – hrabě sázku vyhrál a královna mu půvabnou novostavbu zaplatila.

Čtěte také

Petr Janyška: Jih Francie se koronaviru brání inteligentně

Zámeček obklopuje anglický park, kde se nacházejí jezírka, vodopády, vyhlídky a krásná růžová zahrada, kde roste devět tisíc růžových keřů. Každoročně se tu koná soutěž nových růží. Na jaře v parku Bagatelle vykvétá moře narcisů a tulipánů, kosatce nejrůznějších barev a v létě tu můžete obdivovat sbírku klematisů.

I v teplém podzimu kvetou růže nesoucí jména slavných osobností. Pronikavou vůni má slavná Edith Piaf s 57 rudými okvětními lístky a opojně voní modrá růže nesoucí jméno francouzského státníka generála Charlese de Gaulla.

Život se zastavil

Čtěte také

Klára Notaro: Pařížané se stěhují z města

Francie nyní zažívá podobně jako Česká republika těžké období – koronavirus se šíří mezi lidmi nekontrolovatelně a političtí představitelé musí přijímat nepříjemná opatření. Postupně se uzavírají restaurace, kavárny, sportoviště, divadla, kina, obchody. Francie najednou není podobná sama sobě. Ulice zejí prázdnotou, v kavárnách je zhasnuto a kolem vysokých škol je ticho.

A lidem se do tváře nemůžete podívat – přes roušky ani není vidět, jak kdo vypadá a jak se kdo tváří. Třetí čtvrtek v listopadu, to, když se poprvé ochutnává víno Beaujolais nouveau, se letos nebude vesele povykovat na ulicích a běhat z baru do baru, ovíněná mládež se nebude objímat a pozpěvovat. A přípravy na Vánoce proběhnou asi hodně skromně.

Pracuje se, pokud je to možné, většinou z domova a lidé vycházejí co nejméně. Je to zakázané a výjimek je málo: dojít na nákup, odvést děti do školy, projít se kolem domu.

Vlastní růže

Ti šťastlivci, kteří mají zahradu a mají čas se o ni starat, mohou využít této zvláštní doby k sázení růží nebo jiných keřů či stromů. Protože i v tomto šedém období můžeme pocítit veliké štěstí, když pečlivě vložíme kořínky mladé rostliny do země, opatrně je zahrneme hlínou a zalejeme. Můžeme se těšit jako malé děti, jak nám poroste naše růže jménem Alexandre Dumas, Kardinál Richelieu, Charles Aznavour, Queen Elizabeth, Princ Napoleon nebo William Shakespeare, stejně jako v pařížském růžovém sadu v Bagatelle, kde se kdysi dávno procházela Marie Antoinetta.

Až vlna pandemie přejde, tak už budou růže v plném květu a my budeme moct být pyšní na svou práci, na svou zahradnickou trpělivost a vytrvalost. Budeme se moct radovat z úspěchu.

Francouzský filozof Voltaire napsal vtipnou filozofickou povídku Candide čili Optimismus. Voltairův hrdina Candide je smýkán osudem po válčícím a měnícím se světě a po celoživotní strastiplné cestě, kterou bere s optimismem, se usadí na venkově a veškerá ponaučení z neuvěřitelných nebo i krutých životních situací shrnuje do jediné věty: Musíme se starat o naši zahradu.

Autorka je spisovatelka, žije v Paříži