Klára Notaro: Klimatizace jako politický argument, jako kapitulace
Francii opět sužují vedra, a zas a znova jsou Francouzi nuceni konstatovat, že země na tak vysoké teploty není vůbec připravená.
Bývalý prezident Jacques Chirac před téměř čtvrtstoletím pronesl v Johannesburgu na Vrcholném setkání Země projev se slavnou pasáží: „Náš dům hoří, ale my se díváme jinam,“ ale bylo to málo platné, politikové se i v dalších letech dívali jinam. Nikomu se nechtělo zabývat se tak těžkým tématem a znelíbit se voličům, znelíbit se naší konzumní společnosti.
Dnes tedy náš dům opravdu hoří, lidé horkem trpí a když jim je opravdu špatně, tak se dostanou do nemocnice. A jak jsou francouzské nemocnice připravené na pacienty ve stavu hypertermie? Není to slavné.
Nemocnice bez klimatizace
Je málo nemocnic, které by byly klimatizovány ve všech prostorách. Ve většině nemocnic jsou klimatizovány jen operační sály, ambulance, laboratoře. Ležící pacienti se musí spokojit se záclonami nebo na okna nalepenými záchrannými termodekami.
Čtěte také
Někde mají k dispozici ventilátory. V pokojích může být i víc než 35 stupňů, což je těžko snesitelné jak pro pacienty, tak pro personál.
Velmi překvapivé je, že se i dnes staví nemocnice bez klimatizace. Například velká fakultní nemocnice v Nantes, která bude uvedena do provozu v roce 2028, bude klimatizována jen zčásti.
Pokoje pacientů mají být ochlazovány díky bioklimatickým fasádám, čehož se zaměstnanci obávají. Mluví o zastaralé technologii, která neodpovídá rychlým klimatickým změnám. Na budově budou navíc velké skleněné plochy, což ji bude ohřívat.
Zato nemocnice v Nantes utratila 185 tisíc eur za koncepci nového loga a hesla: Nové hranice zdravotnictví. Podle odborů by za tuto sumu bylo možné zaměstnat potřebný personál a klimatizovat pokoje.
Klimatizace jako symbol kapitulace?
Proč se ale ve Francii nadále staví nemocnice a školy bez klimatizace? Je to z důvodů ideologických. Pro levici klimatizace dosud představovala špatnou adaptaci na klimatické změny, protože klimatizace sice ochladí interiér, ale ohřeje vzduch mimo budovu.
Čtěte také
Levicoví politikové dávali přednost financování obnovitelných energií, vegetalizaci měst, boji proti spalovacím motorům a propagovali tepelnou izolaci budov (i když se domy izolovaly proti chladu, aby se ušetřilo na topení, a ne proti horku).
Klimatizace se stala pro část společnosti jakýmsi symbolem podvolení se klimatickým změnám. Symbolem kapitulace.
Vedro a změna názoru
Jenže úporná vedra a zvýšená úmrtnost přiměly i levicové politiky změnit názor na věc a připustit, že v některých budovách je klimatizace opravdu nezbytná. Na návrh ministryně zdravotnictví Stéphanie Ristové objednal premiér Sébastien Lecornu 30 tisíc klimatizací pro nemocnice.
Čtěte také
Zato Marine Le Penová spolu s ostatními představiteli extrémní pravice, donedávna ignorující klimatické změny, nyní volá po vybavení všech škol, všech nemocnic a úředních budov klimatizací. Jenomže není zcela jasné, jak míní tento nákladný projekt financovat.
Před francouzskou vládou, touto a těmi příštími, stojí velká výzva: uchránit celou společnost před klimatickými změnami.
Autorka je spisovatelka, žije v Paříži
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
