Klára Notaro: Francouzi chápou odchod Alžběty II. jako tečku za dvacátým stoletím

Královna Alžběta II. Francii milovala. Uměla dokonale francouzsky a byla velmi nespokojená, když k ní Francouzi promlouvali v angličtině. To bylo považováno za faux pas.

Její znalosti historie Francie, úzce propojené s dějinami Anglie, byly bezmezné.

Čtěte také

Alžběta II. byla nádherný člověk. Její smrt mě velmi zasáhla, přiznává její vzdálený příbuzný hrabě Kinský

Do Francie jezdila na oficiální návštěvy i soukromě. Coby královna byla ve Francii na pěti státních návštěvách a za celý svůj život se setkala s devíti francouzskými prezidenty.

Obdivovala generála de Gaulla, který se zasadil o vítězství Spojenců za druhé světové války. Vázalo ji přátelství k socialistickému prezidentovi Françoisu Mitterrandovi, královna oceňovala jeho vzdělání a humor.

Byl jí sympatický i prezident Jacques Chirac, který sice narušil etiketu operetním posíláním polibků z kočáru při slavnostní projížďce v Londýně, ale byl to dvorný a zábavný muž.

Pokud jela Alžběta II. do Francie coby soukromá osoba, tak to bylo hlavně kvůli jezdectví. Navštívila mnohé hřebčíny, kde si vybírala koně pro vlastní chov.

Při oficiální návštěvě Francie v roce 1972, když byl prezidentem Georges Pompidou, královna řekla: „Neřídíme sice na stejné straně silnice, ale jedeme stejným směrem.“ Mluvila o nové, silné Evropě.

Při stejné návštěvě se také setkala s „drahým strýcem Davidem“, kterým nebyl nikdo jiný než bývalý král Eduard VIII., který abdikoval v roce 1936 ve prospěch královnina otce. „Drahý strýc David“ žil ve Francii se svou americkou manželkou Wallis Simpsonovou – oba byli známí svými sympatiemi pro Adolfa Hitlera a byli okouzleni fašistickým Německem.

Slunce našeho života

Dnes Francouzi truchlí pro královnu Alžbětu II., imponovala jim svou odvahou při bombardování Londýna, když byla ještě dítě, a obdivovali její vytrvalost v jejím svatém poslání spojovat národ.

Čtěte také

Symbol kontinuity a jistota v dramaticky se měnícím světě. Alžběta II. byla poslední velkou světovou panovnicí v dějinách, říká historik Županič

Úmrtí královny hluboce zarmoutilo i Brity žijící na území Francie. Ve Francii našlo druhý domov přes 150 000 Britů, žijí převážně v kraji Périgord na jihozápadě země. Opravili zde staré statky a zámky. Buď jsou v důchodu, nebo se věnují podnikání v oboru hoteliérství.

Nyní se cítí opuštěni, daleko od smutečních průvodů, které Britům přinášejí útěchu a pocit sounáležitosti. Říkají: „Její Veličenstvo bylo naše slunce, které nás provázelo celý život.“

Mnozí političtí komentátoři ale míní, že královna mohla poněkud vystoupit ze své nadstranické role a naznačit zřetelněji než jen modrou barvou šatů a klobouku, že brexit znamená pro Velkou Británii ekonomickou nejistotu.

Publicista Christophe Barbier označil velkolepé smuteční procesí za labutí píseň staré dobré Anglie.

Francouzi shodně považují královnu Alžbětu II. za výjimečnou osobnost moderních dějin a její odchod z tohoto světa za definitivní tečku za dvacátým stoletím.

Autorka je spisovatelka, žije v Paříži