Když staří muži sázejí stromy, v jejichž stínu si nestihnou pohovět
Aleje a stromořadí vytváří typický ráz české krajiny. Ostatně jejich krásu mnohokrát ztvárnili malíři nebo fotografové. Dříve byly vysazovány z mnoha důvodů. Dávaly stín pocestným a skýtaly potravu lidem i zvěři.
Vysazování stromořadí bylo nařizováno i panovníky. Od dob císařovny Marie Terezie se sice mnohé změnilo, ale ještě v průběhu 20. století politika systematické podpory údržby alejí platila.
Jak je uvedeno v knize Aleje české a moravské krajiny, vznik alejí je spojen s lidskou touhou po bezpečné přírodě, která člověka vede a chrání za nepříznivého, mlhavého či bouřlivého počasí, případně jej a jeho povoz v horkých dnech kryje před sluncem.
V 16. století píše významný architekt Andrea Palladio, že na venkově se dosahuje krásy cest stromy zasazenými po stranách, a zároveň mluví o tom, že aleje dokáží obveselit duše a stínem nám činit pohodlí.
Není divu, že i slovutný Aristoteles zůstává navždy spojen s alejemi. Založil totiž filozofickou školu zvanou peripatetická, kde se vyučovalo při procházkách stinnými alejemi a sloupořadími.
Cesta ke kvasické Kalvárii
A jaký je stav alejí v dnešní době? Částečnou odpověď na tuto otázku nám může nabídnout výlet do Kvasic na Kroměřížsku. Městečko Kvasice se může chlubit řadou přírodních a historických skvostů. Pětadvacetimetrový ořešák černý rostoucí v zámeckém parku se honosí titulem Strom roku České republiky a v roce 2018 figuruje jako český zástupce v soutěži evropské.
Vedle něj v katastru Kvasic upoutají pozornost i dva památné duby letní. Jeden roste u bývalého cukrovaru a druhý v parčíku u Proskovcovy vily. Do Kvasic se však můžete vypravit i kvůli alejím. Tři z nich jsou chráněné a každá je svérázná.
Vlastníci půdy od dob baroka přejímali roli tvůrců krajiny. Ta se tehdy přiblížila ke stavu trvalé udržitelnosti. Jinými slovy: byla využívána a přetvářena citlivě bez negativních trvalých následků. V porovnání s dnešní materialistickou dobou je to přístup nanejvýš osvícený.
Navazovat na něj se snaží i v Kvasicích, byť je to obtížné především v lokalitách, kde obec není vlastníkem pozemků. Investice do veřejné zeleně se mnohdy zúročí v horizontu desetiletí.
Jedno řecké přísloví praví, že společnost roste pouze tehdy, když staří muži sází stromy, v jejichž stínu si už nestihnou pohovět. Jak dlouho bude v Kvasicích stínit silnici i starou křížovou cestu chřadnoucí listnatá alej, záleží především na tom, jak si jí budou vážit nejen místní obyvatelé, ale i krajští správci silnic. Cesta ke kvasické Kalvárii, při které se střídají stromy s poutními zastaveními, je svým způsobem jedinečná.
Související
-
Sklepy pod Zelňákem aneb historie brněnského podzemí. Je pod Petrovem podzemní jezero?
Pod brněnským Špilberkem bude jezdit „šalina“. Pod Petrovem je podzemní jezero, na kterém se můžete plavit na loďkách. Z Brna až do Rakouska vede tajná podzemní chodba.
-
„Ještě jednou vidět nohy Marlene Dietrich,“ přál si před smrtí český šlechtic Alexander Kolowrat
Narodil se 29. ledna roku 1886 ve Spojených státech amerických. Nejčastěji mu říkali Sascha. Byl také automobilovým závodníkem, letcem, milovníkem života a krásných žen.
-
Poslednímu dílu Adolfa Loose hrozil zánik. Teď Winternitzova vila znovu žije
I domy mají své příběhy. Odráží se v nich doba, kdy vznikly, i osobnost jejich tvůrců a stavitelů. A také osudy jejich obyvatel.
