Když se fotka povede, jde o pocit mimořádného štěstí, přiznává fotograf a cestovatel Bacovský
„Jednu věc, kterou mě naučilo focení, je brát realitu takovou, jaká je. Fotografové si nejdřív představují, jak by ta konkrétní fotka mohla ideálně vypadat, realita je tedy často jiná. Světlo málokdy zasvítí tak, jak by si člověk ideálně přál. Je to vlastně velká škola i v tom, že když už někde jsem, musím si to užít, a to i když třeba prší,“ říká Václav Bacovský, který je vzděláním politolog, ale srdce ho táhne k focení a cestování.
Bacovskému totiž změnilo život, dřív řekl: „Skrze fotografii můžete vyjádřit sami sebe. Můžete se snadno stát malířem světla. A na technickém vybavení záleží méně, než si většina lidí myslí.“
Čtěte také
„Když jsem odcházel z vysoké školy, vůbec jsem netušil, že fotografie je moje nová láska. Až na letní škole v Itálii, kde jsem studoval jazyk, jsem se dostal k fotografii, navíc vlastně velkou náhodou. Od té doby se všechno změnilo –
fotografie mě inspirovala i k tomu, abych začal cestovat. A cestování mi vydrželo a teď i živí,“ vysvětluje.
Adrenalinový mix
Když se mu pak nějaký snímek podaří, tvrdí, že jde o zvláštní adrenalinový mix.
„Je v tom samozřejmě absolutní nadšení, štěstí a zároveň i lehký stres z toho, že tento moment trvá jen chvilku – to nejlepší, úplně fantastické světlo například vysoce kontrastní, kde jsou i nějaké černé mraky, to trvá minutu dvě.“
Čtěte také
„A v ten moment nastává fáze toho lehkého stresu, protože vidím, že teď musím rychle vymyslet kompozici, na které záleží nejvíc – bez ní fotka nebude nikdy dobrá a už to ničím nedoženete. V tu chvíli tak musím okamžitě zapojit všechny smysly, koukat se kolem sebe, pekelně se soustředit a pak fotit. A když se to povede, je to pocit mimořádného štěstí,“ dodává Václav Bacovský.
Celé Hovory Vladimíra Kroce najdete v audiozáznamu pořadu Hovory, poslechněte si víc.
Související
-
Souhra přirozenosti a chutnosti. Divák musí dostat na jídlo chuť, popisuje food fotografka Bartošová
„Trend je teď o přirozenosti, že radši budu mít trošku míň technicky dokonalou fotku, ale jídlo tam musí vypadat opravdu dobře,“ popisuje fotografka jídla Bartošová.
-
Teplo a barvy uprostřed šedi. Fotografka Libuše Jarcovjáková o T-Clubu, úspěchu i duševním klidu
„Člověk je kapka v moři a je úžasné být toho moře součástí. Současný úspěch považuji za obrovské štěstí a shodu náhod,“ říká fotografka Libuše Jarcovjáková.
-
První zrcadlovku dostala za dvě krávy. Fotografka Pavla Kurková žije v Norsku za polárním kruhem
Představíme vám fotografku Pavlu Kurkovou. Miluje přírodu, zachycuje květiny, krajinu, zvířata. Její snímky zaujaly už mnoho diváků, ale i porotců fotografických soutěží.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
