Když se dozvíte, že máte na palubě bombu, nepřemýšlíte, jestli vám řídicí věž třeba nelže, uvažuje bývalý kapitán Vojtíšek

10. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Piloti v kokpitu letadla Airbus

„Pokud dostane pilot za letu informace o podezření, že má na palubě bombu, tak je jeho prioritou přistát co nejdřív. Na to se standardně cvičí posádky a je na to celá řada postupů,“ komentuje bývalý kapitán dopravních letadel Stanislav Vojtíšek incident únosu běloruského novináře Ramana Prataseviče.

Podrobnosti případu, při kterém bylo na letišti v Minsku donuceno přistát letadlo společnosti Ryanair, samozřejmě zná jen z médií. „Když ale za letu dostanete informaci, že je tu to podezření, tak se každý soudný pilot bude snažit dostat co nejdřív na zem. Aby eliminoval riziko a dostal cestující z letadla.“

Stanislav Vojtíšek

Takové letadlo pak požádá a dostane absolutní prioritu.

„Čistě teoreticky – kdyby si pilot vybral jako letiště pro přistání jinde, tak by mu v tom pravděpodobně nikdo ani neměl bránit. Minsk i Vilnius důvěrně znám a obě jsou to letiště, kde letadlo typu Boeing 737 mohlo bez problémů přistát. Spíš tam jde o důvěru, kterou má pilot k řídícímu letového provozu. A když od něj dostane informaci, tak by pilot asi měl primárně důvěřovat tomu, co mu říkají. Pilot nebude přemýšlet nad tím, jestli mu řídící něco nalhává, nebo říká špatně.“

Pandemie a létání?

Stanislav Vojtíšek s létáním skončil v březnu, kdy i letecké společnosti zasáhla pandemie. Británie dokonce přestala se školením nových pilotů, protože v celém oboru panuje velká nejistota.

„Také jsem to četl, a pokud vím od kolegů, tak se k tomu podobně postavili všude na světě, takže se výcviky zastavily a řeší se, co bude dál,“ uvažuje.

Čtěte také

Někde se podle něj létá, někde míň, někde se redukují počty zaměstnanců aerolinek.

„Teď je otázka, až se začne obnovovat normální život, kolik bude pilotů vlastně potřeba. Pilotní školy ale předpokládají, že až začne znovu růst letecká doprava, bude poptávka po pilotech zas ohromná.“

Připomíná, že návrat pilotů po přestávce ale není jen tak, protože pandemie už trvá dlouho. 

„V Evropě taky už zcela seriózně řeší, že začnou školit mladé kadety od nuly, což zabere dva tři roky. Předpokládají, že za tu dobu se situace stabilizuje a oni budou moci hned začít s pilotováním. Že to není investice, která stojí spousty peněz, a pak že je pošlou zpět na ulici.“

Výcvik pilota totiž není žádná levná záležitost. „Dnes se bavíme o částkách 1 až 1,5 milionu korun. A myslím, že kolem nás chodí spousta talentovaných mladých pilotů a pilotek – a jen proto, že na tuto ohromnou částku nedosáhnou, tak se k tomu nikdy nedostanou,“ tvrdí Vojtíšek.

Výcvik pilota stojí velké peníze

Sám začal v polovině 90. let, kdy výcvik stál kolem 300 tisíc korun, což bylo taky hodně peněz, které si musel půjčit. „Levnější létání skončilo hned po roce 1989, do té doby bylo všechno pod Svazarmem, což byl svaz pro spolupráci s armádou, která mládež připravovala třeba na kariéru vojenských pilotů. Takže stát tomu hodně pomáhal, ale i já si to pamatuju už jen matně,“ dodává.

Čtěte také

Výcvik budoucího pilota dopravních letadel už probíhá pouze na simulátorech, které jsou podle Vojtíška naprosto dokonalé.

„Celé se to odehrává na simulátoru, včetně prvního traťového samostatného letu z bodu A do bodu B. Simulace je naprosto věrná, a pokud všechno splníte, tak na svou první linku s konkrétním letadlem už letíte s cestujícími. Když jsem začínal, tak jsme tehdy po simulátoru museli s prázdným letadlem a instruktorem, tedy s bezpečnostním pilotem, který za mnou seděl, dělat okruhy kolem letiště, kde se zkoušely některé manévry. Dnes jde člověk ze simulátoru rovnou do provozu,“ dodává.

Proč odešel z novinařiny a jak se k létání dostal? A proč je dnes koučem? Odpovědi nabídne audiozáznamu rozhovor pořadu Hovory, ptal se David Šťáhlavský. 

Spustit audio

Související