Když reparát nestačí. Školy hledají cesty, jak se vyhnout opakování ročníku

Známý pedagogický influencer Daniel Pražák skládal na gymnáziu opravnou zkoušku z předmětu, který později vystudoval a dnes ho učí. „Reparát byla příležitost udělat to znovu, udělat to lépe a něco se z toho naučit,“ vzpomíná dnešní učitel dějepisu a přírodopisu na pražské základní škole.

Ponaučení mu tato zkušenost přinesla díky tomu, že na jeho škole reparát neznamenal selhání.

Maraton a sprint

Zvládání stresu a získání nadhledu má být také součástí doučování na reparát, myslí si Jakub Rakušan, zakladatel doučovací školy Populo. Ta má dnes pobočky ve všech krajských městech a zaznamenává rostoucí poptávku právě po pomoci s opravnými zkouškami.

Meziročně škola zaznamenala o 34 procent vyšší zájem o doučování matematiky, kdy se na ni obrátilo 877 studentů a rodičů. Žádané jsou i lekce z češtiny nebo cizího jazyka.

Čtěte také

Odmítání školy není jen vzdor. Za ztrátou motivace u dětí stojí věk, prostředí i stres z učení

První poptávky přicházejí podle Jakuba Rakušana hned po vysvědčení. Další potom v průběhu srpna, kdy do reparátu zbývá týden nebo dva. Doučování potom připomíná studijní sprint – na rozdíl od situace, kdy se s doučováním začne už před vysvědčením nebo krátce po konci školního roku.

I s krátkými lhůtami ale lektor musí umět pracovat, říká Rakušan. Stejně jako s variantou, že reparát bude nakonec neúspěšný. „Někdy jsou rodiče vystresovanější ještě víc než student, takže je potřeba zaměřit práci i na ně, aby ten stres doma nepřenášeli,“ poznamenává v Reparátu.

Když se škola spojí

Základní škola Janáčkovo náměstí v Krnově byla původně výběrovou školou s matematickými třídami. V roce 2008 ale do ní přešly děti ze zrušené segregované školy a studijní klima se značně proměnilo. Ředitel školy Karel Handlíř proto po prvním roce matematickou třídu zrušil a žáky se speciálními vzdělávacími potřebami rozdělil rovnoměrně do všech tříd.

Čtěte také

Děti se kamarádí s umělou inteligencí. Zákaz nepomáhá, rozhovor doma ano

Dnes má takhle základní škola poradenské centrum se speciálním pedagogem, sociálním pedagogem i psychologem a s dětmi se pracuje od začátku školního roku.

„Snažíme se mít síť, abychom informace dostali rychle, ne až ve čtvrtletí nebo v pololetí. Ale hned, jak problémy začínají vznikat. Abychom mohli dítěti dávat podporu adekvátně,“ vysvětluje ředitel Handlíř.

Opravné zkoušky se sice na ZŠ Janáčkovo náměstí konají a opakování ročníku tu není interně zakázané, cílem je ale počet takových případů snížit na minimum a sahat po tomto nástroji jen tehdy, když je prokazatelně ku prospěchu dítěte.

Systém jim dá facku

Podle analytika Jana Zemana z výzkumné organizace PAQ Research, která dlouhodobě mapuje vzdělávací nerovnosti, data ukazují, že děti nejčastěji opakují ročník v regionech zasažených chudobou a dalšími znevýhodňujícími socioekonomickými faktory. K těm patří například nedostatečná integrace dětí cizinců nebo nastavení škol.

Čtěte také

Fascinace násilím. Co vede k radikalizaci mladých a jak na to reagovat?

Neúspěch při opravných zkouškách a opakování ročníku nelze svalovat prostě na nedostatečné znalosti nebo malou studijní disciplínu dítěte, varuje Jan Zeman. K opakování ročníku často dochází v situaci, kdy má dítě četnou absenci, například kvůli nemocnosti, chybějící zázemí doma nebo nedostupné doučování a mimoškolní pomoc.

A Jan Zeman zpochybňuje i efektivitu samotného „propadání“: „Je strašně nelogické nutit žáka opakovat ročník, když už například v listopadu z těch předmětů selhává.“

Pro školu je podle něj naopak výhodné zapojit sociálního pedagoga, který sleduje absence a komunikuje s rodinami, zařídit dostupné obědy, kroužky a doučování. To by přitom mělo začít už v prosinci, a ne až v srpnu.

Jak vypadá příprava na reparát, když do zkoušky zbývají dva týdny? A proč Karel Handlíř po osmnácti letech cesty ke snižování reparátů na jeho škole mluví o stagnaci namísto zlepšování? Poslechněte si celý pořad.