Když přišla krize cen energií, raketově vyskočil zájem o solární elektrárny a tepelná čerpadla, popisuje Sedlák ze Svazu moderní energetiky
Poslední měsíce přitáhly větší pozornost Čechů k jejich účtům za energie. Skokový nárůst cen plynu a elektřiny totiž vyděsil řadu domácností i firem. Všichni tak začali přemýšlet o tom, jak energie uspořit, protože jejich ceny zatím neklesají, ani se to v dohledné době nečeká. Cestou může být stavba pasivních domů, jak v reportáži vysvětluje autor soběstačného domu Pavel Podruh.
Pavel Podruh předpokládá, že jeho projekt je spíše inspirací, jakousi technologickou laboratoří.
„Je skvělé, že v Česku jsou také průkopníci, kteří se dívají na to, jakým způsobem může být rodinný dům čistě energeticky nezávislý. A mohou zkoušet nové technologie od stavebního řešení domu, až po technologie lokální výroby čisté energie pomocí obnovitelných zdrojů,“ komentuje Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.
Čtěte také
Sedlák působí i v Alianci pro energetickou soběstačnost. V minulosti řídil například projekt Chytrá energie a podílel se na energetických koncepcích některých ekologických organizací.
Domácnosti by podle Sedláka mohly přemýšlet nad alespoň částečnou energetickou soběstačností, takže nemusí domácnost úplně odpojovat.
„O fotovoltaiku na střeše rostl zájem už v minulých letech. A když bohužel přišla krize cen energií, raketově vyskočil zájem o solární elektrárny nebo i o tepelná čerpadla. Lidé si začali uvědomovat, že vlastní část energie, na kterou jim ještě navíc stát přispěje pomocí programu Nová zelená úsporám, tak je právě to řešení, které je může dlouhodobě jistit proti výkyvům.“
Solární panely jsou výhodné
„Lidé si uvědomují, že po poklesu cen solárních panelů, který proběhl v posledních deseti letech, tak je to dostupné řešení pro běžnou domácnost. Navíc jak stát poměrně zajímavě přispívá na solární elektrárny na střeše rodinného domu, tak se výhodnost investice ještě více zkrátila. A tato řešení jsou tím klíčem, jak se může domácnost bránit proti růstu cen elektrické energie na trhu.“
Máme stále asi 300 tisíc domácností, kterým by stát měl pomoci zbavit se uhlí.
Martin Sedlák
„Pochopitelně mezi zájemci najdeme také domácnosti, které myslí na ekologii, tedy to, že ČR potřebuje snižovat podíl uhlí. Ale nebudeme si nic nalhávat, tím primárním důvodem je právě ekonomika.“
Například u budovy, kterou nedokážete převést na pasivní standard a kde chcete v zimě ohřívat například krbovou vložkou teplou užitkovou vodu, můžete sázet na dřevo.
Čtěte také
„Kombinace řešení může být stále ve hře. Ale je dobré myslet na to, že tady je ještě docela významná část domácností, které uhlím pálí tak, aby se v zimě lidé vůbec ohřáli. Je to zhruba nějakých 300 tisíc českých domácností, kterým by stát měl pomoci zbavit se uhlí.“
„Mohou to být i nízkopříjmové domácnosti, které nemají ani na tuto investici podpořenou státem, takže na ni nedosáhnou. Stát by měl začít hledat takové cesty, aby těmto domácnostem pomohl. Mohou to být nízkoúročené nebo bezúročné půjčky, nebo jiná opatření, které známe například z Rakouska. Tam se rozhodli právě v letošním roce pomoci de facto chudým domácnostem k tomu, aby se zbavili závislosti na vytápění uhlím nebo topným olejem. Aby mohli využívat také obnovitelné zdroje jako průměrná rakouská domácnost.“
Víc se dozvíte v audiozáznamu pořadu Zaostřeno Václava Pešičky.
Související
-
Martin Bursík: Vláda by mohla garantovat další úvěry lidem, kteří nemají peníze na fotovoltaiku
Jak zelené bude Česko s novou vládou? Co by mohlo být v oblasti životního prostředí prioritou příštího kabinetu doma nebo při jednáních v Evropě?
-
Dojede dál auto na bionaftu, nebo elektřinu? Nadšenci porovnají řepku a fotovoltaiku ze svého pole
O experimentu vzniká dokument Biomasakr. Upozornit má na problém biopaliv první generace, kvůli kterým na polích vznikají monokultury a dochází k úbytku biodiverzity.
-
Fotovoltaika už se dávno vyplatí. Vysloužilé solární panely se navíc dají recyklovat
Fotovoltaika je jedním z celosvětově nejrychleji rostoucích segmentů energetiky. Hitem jsou nyní plovoucí elektrárny, které nezabírají zemědělskou půdu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.